Kdysi jsme chtěli být stále spolu
v cinkání muziky slyšet svůj čas
děvčatům lhát co rády slyší
být z vína veselí včera
Kdysi jsme chtěli být stále spolu
v cinkání muziky slyšet svůj čas
děvčatům lhát co rády slyší
být z vína veselí včera
Internetový magazín známého festivalu Porta – ePortýr hledá přispěvatele a externí redaktory do několika rubrik!
Chcete se podílet na obsahu internetového magazínu, který má blízko k folkové a country hudbě, ale i k příbuzným žánrům? Ozvěte se nám! Šance pro stálé i občasné přispěvatele, s amatérskými i profesionálními zkušenostmi.
„Páni, babi, ty jsi byla ale brko,“ zvedla Mína hlavu od zpřehýbaných stránek starého fotoalba s lacetkou obšívanými deskami. „To byla hezká móda ty lehký barevný hadříky, spousta cingrlátek, korálků, penízků, všechno takový rozevlátý, to se tenkrát nosilo?“
Nesnáším Šímovou. Možná ještě víc než pavouky, a ty tedy fakticky nesnáším hodně. Těm se ovšem můžu nějak vyhnout nebo je třeba i zašlápnout, ale Šímovou ne. Tu mám denně na očích, tedy, když jsme ve škole. Chodíme totiž do stejný třídy, do sedmý bé, a navíc sedí v lavici přede mnou. Tak se pořád musím koukat na ty její hladký černý vlasy a záda ve značkovejch trikách.
Vlaštovky dávno zde řečí tajnou křičí
od první chvíle věděly co a jak
nikdy se nezmýlí když před okny tančí
prudkostí letu bez umdlení napořád
- miluji setkání na cestách
útržky hovorů z davu
s neznámými usedám
k neznámému stolu
Stalo se na lince trolejbusu
možná to bylo v Metru
na tom však vůbec nezáleží
Byli jsme tři a mluvili nahlas
o hokeji