Vzhledem k přechodu ePortýru na nový hosting se stala nemilá věc - kontakty na autory a došlé příspěvky nenávratně zmizely... Email rovněž cca týden nefungoval a mohlo se stát, že se Vám příspěvky vracely jako nedoručitelné.

Stojí uprostřed návsi přímo pod pouťovým tlampačem, patku do čela, klobouček do týla, černý svislý knír, v pravém koutku zapálené retko a jeho očím neunikne ani myš, natož nějaká ženská. I když chytá lelky a zírá do tůně oblohy, ví přesně, která si to nese kolem, to afrodisiakum, které zahlcuje jeho chřípí.

Jako zaseknutý film se člověku vracejí vzpomínky v širokoúhlé projekci nečekané a nezastavitelné katastrofy. V hlavní úloze je v tomto případě vždycky voda, která se z přítulného společníka a nepostradatelného služebníka stala nezvládnutelnou a nebezpečnou hrozbou, zpočátku podceňovanou, v důsledku pak nenáviděnou a zničující.

"Hele, tati, von se vůbec nehejbá," ječel malý ušatý spratek a věšel se na zelenohnědé perlonové sítě ohrady.
"No jo, táto, šťouchni do něj ňákou tyčí, jestli je vůbec živej. Když už jsme dali za vstup tolik zetkupónů, který máme na zábavu na celej měsíc, ať z toho děti taky něco vidí."
Hlava rodiny se rozhlížela po nějakém vhodném předmětu ke šťouchnutí a vymydlená holčička v růžovostříbrné kombinézce přitiskla obličejík na napjatá oka sítě.