Zdravím všechny blázny do akustických kytar ze své pracovny, kde na mě hřímá můj nástroj z 600 W aparatury. Takhle nějak by mohl vypadat můj vstup do živého vysílání rádia kdykoliv v pracovní den od deseti do dvou.

27 let se zabývám elektrifikací akustických kytar, a navíc mi i při mé dlouholeté pódiové praxi prošlo rukama opravdu ledacos. Ať už to byly desítky druhů snímání a snímačů, tak všelijakých efektorů a různých krabiček a hejblátek. Vše mělo sloužit k dokonalému přenosu akustického zvuku kytary do aparatury, jak se říká “po drátě”. Málokdy tomu tak opravdu bylo. Pár let mi trvalo, nežli jsem, principiálně v kombinaci různých doporučení výrobců na straně jedné, a špičkových hráčů na straně druhé, při své vlastní pódiové praxi pochopil, jak má vypadat celý ten řetězec elektronických hejblátek tak, aby to mělo smysl a bylo to efektivní.

Před začátkem léta jsem sliboval, že se vrátíme k tématu výběru strun. Máme tu začátek nové divadelní a koncertní sezóny, takže je nejvyšší čas slib splnit. Během léta jsem měl tu čest se s mnoha z Vás potkat a vést diskusi na toto téma.
Nejčastějším dotazem byl dotaz jak často struny měnit. Odpověď je a není jednoduchá. Struna je z fyzikálního hlediska napnutý drát, popřípadě silonové vlákno a to buď hladké, nebo omotané tenkým drátkem tzv.opředením. Tyto materiály jak je známo podléhají oxidaci a korodují a to bez ohledu na to, jestli na struny hrajete a nebo ne.

Minule jsme rozebírali v základu, jaké si zvolit struny. Teze o výběru trsátka je více méně kapitolou patřící do sekce „výuka hry na nástroj“, ale pokud jsem minule začal o tvorbě tónu v závislosti na druhu strun, musím taky pohovořit o tom, čím se ten tón jaksi tvoří že…

Jedním z nejv?tších témat kytaristických rozhovor? jsou struny a trsátka. Jejich výb?r s ohledem na materiál a tlouš?ku. V následujících ?ádcích se pokusím vám napov?d?t jak na to ohledn? strun.
Je nutné si uv?domit, že strun se vyrábí obrovské množství zna?ek a druh?. Všechny hrají, jde o to jak a na ?em. Základní d?lení je prosté – struny d?líme na nylonové (jádro tvo?í nylonová vlákna) a na kovové (jádro tvo?í ocelový drát).

Pojďme si trochu vysvětlit, jak dosahovat vysokých hráčských výkonů při minimálním úsilí, aneb za málo peněz hodně muziky. Každý kdo hraje na kytaru, klade prsty na struny, které dosedají na pražce zasazené v hmatníku, který je přilepen ke krku nástroje. Tolik technický popis části principu hry na tento nástroj. 

Tento díl malinko vybo?uje z našeho seriálu, ale berte ho jako váno?ní, nebo novoro?ní p?íb?h o jedné kyta?e.

Koncem léta jsem na návšt?v? u svého kamaráda stál op?ený ve dve?ích kuchyn?, „somrujíc“ šálek kávy jako typická návšt?va. Mému oku neunikl zajímavý vzor d?eva obložek rámu dve?í (doma tomu ?íkáme „futra“) a položil jsem vtíravou otázku, kde se u n?j v dome?ku vzalo takové krásno. Dostalo se mi obsáhlé odpov?di o tom, jak si jako kutil obložky vyrobil sám, d?de?kov? strojním ?ezbá?ství a starých fošnách, jako poz?statku po d?dovi, ze kterých hodlá krom dve?í vykouzlit i schody do svého nového domu.

Minule jsme se začali zabývat krkem nástroje. Probrali jsme hmatník a pražce včetně nultého tzv. ořechu. A pojďme dál bádat a zkoumat.

Další součástí krku je hlava nástroje. Jedno z nejchoulostivějších míst kytary, zejména pak pro hospodské a mejdanové playboye, protože při pádu kytary na zem je téměř pravidlem, že se hlava nárazem ulomí od nástroje, nebo alespoň naštípne. To je panečku potom trapných situací a výmluv, že manželka…kamarád…děti… Každý kytarář se při tom náramně baví a přitom příčina je povětšinou evidentní. S velikou pravděpodobností se rekonstrukce zdaří a nástroj je zachráněn, pokud přinesete panu mistrovi všechny třísky, které při tom odpadly.