Poslední květnový pátek se počasí v jižních Čechách vyřádilo. Na Českokrumlovsku museli pluhem odstraňovat závěje krup, v pošumavské vísce Malonty, kterou až dosud proslavili především dostihoví koně, zabily kroupy čápici i s dvěma mláďaty.
Poslední květnový pátek se počasí v jižních Čechách vyřádilo. Na Českokrumlovsku museli pluhem odstraňovat závěje krup, v pošumavské vísce Malonty, kterou až dosud proslavili především dostihoví koně, zabily kroupy čápici i s dvěma mláďaty.
Dlouhá léta už v sobě nosím začátek reklamního textu, který patřil moravským lázeňským Luhačovicím: „Přijíždíte-li do Luhačovic od západu, již z dálky vás vítá průčelí hotelu...“ Vzpomněl jsem si na to první květnový pátek cestou na koncert, kterému Stráníci věnovali svou Návštěvu. Přijíždíte-li do Litvínova od Záluží, vítá vás u silnice cedule, na níž je napsáno LITVÍNOV a pod to někdo přilepil dodatek: Hlavní město hokeje.
Doping rozeznáváme dvojí: nepovolený a povolený. Ten nepovolený jsou ty všelijaké bobule, medikamenty, krevní konzervy atd. Povolený jsou diváci, dobrý psycholog apod. Mým povoleným dopingem do života jsou koncerty skupiny Panelákoví fotři.
Pavel Žalman Lohonka slaví letos na jaře sedmdesáté narozeniny. V jejich den přichystal svým fanouškům slavnostní koncert. Pokřtil na něm nové CD s názvem Cestující muž a také knížku „Sedmdesát jar, písniček a povídání“, kterou spolu se Žalmanem napsal jeho kamarád Honza Hlaváč.
Honza Macoun CD nikdy nenatočil… Tahle hláška a s ní související, pro publikum a zřejmě zejména pro Honzu Macouna z Country rádia, překvapivá taškařice se opravdu stala. Nebudu ale začínat zprostředka.
Řadové domky v Letňanech mají nejen zajímavou historii, ale i současnost. Původně měly ve svých suterénech cosi, co mělo sloužit jako kryty, ale doba naštěstí kráčela jinam. A tak suterénní prostory slouží jinak a řekl bych, že lépe, než byl původní záměr.
Šansony – zůstaneme-li u českého významu tohoto dělení písní a písniček podle obsahu a dopadu – jsou vlastně fejetony. Vyprávění putuje od úst zpěváka do uší, srdcí nebo duší posluchačů, stejně jako tištěné řádky putují od autora vyprávění do očí, srdcí nebo duší čtenářů.