Ochrana lesů - A. Březina

Záhady se dějí a náhody jen tak vypadají jako náhody, ale určitě je v tom něco víc. Už nějaký čas na Portě operujeme s akcí „Zasaď strom, ať máš kyslík na zpívání.“ Je to bohulibá činnost, kdy se spojí muzikanti a děti a lesník, nebo jiná pověřená osoba a společně vysadí strom, dva, deset, sto, nebo tisíc borovic, buků, doubků, nebo smrčků. No a při tom se zpívá a baštěj se buřtíky, nebo se jen tak lelkuje po řevnickém lese. Pak se to celé nafotí, nebo natočí a už se jen čeká až vyroste portovní les. Porta přijala tento nápad, jak přivést děti k přírodě a naučit je nejen sázet, ale i ošetřovat stromky za svůj a tak se už vysadilo několik tisíc stromků v lesích kolem Řevnic. K akci se přidala i základní škola v Roztokách u Prahy a to zdaleka není konec, když nás v tom podporují občas i Lesy ČR a Středočeský kraj.

A najednou se stane něco nečekaného, překvapivého, ale zas ne tak nepochopitelného. V oblaku téhle činnosti, kterou se pokouším nakazit své okolí, objevila moje žena knížku, kterou kdysi vydal její dědeček. Jmenuje se OCHRANA LESŮ, dědeček se jmenoval Antonín Březina a knížka byla vydána v knihtiskárně Jana Šťastného v Řevnicích v březnu léta páně 1924. Tak to mě podrž, jestli je to náhoda? Jsem z té knížky objevené v jednom antikvariátu tak nadšený, že se hodlám o kousek této významné publikace o stromech a lesích podělit tady v Literátovi, protože to stojí za to.
Zajímavé je, jak Hančin dědeček stanovuje hned v úvodu škůdce lesa a dělí je na čtyři skupiny…

1. Ochrana proti škodám způsobenými lidmi
2. Ochrana lesů proti různým živočichům ze třídy savců, ptáků a hmyzu
3. Proti škodlivému rostlinstvu
4. Proti živlům přírodním

Nebudu napovídat, je to zajímavé počteníčko i bez nápovědy.
Jiří Vondráček