Vlaštovky dávno zde řečí tajnou křičí
od první chvíle věděly co a jak
nikdy se nezmýlí když před okny tančí
prudkostí letu bez umdlení napořád
Vlaštovkám v povětří nevím co vzkázat
doposud zvědav leč vázán tíží lidskou
že vědět bych chtěl že chci se tázat
jak učit se létání jak stát se vlaštovkou
A ptáci proč jen vlastní netrpělivostí
nahlíží z hnízda v neznámou hlubinu
zda strach je svírá zda zvědavost nutí
překonat tíseň smrtelnou Rozepjat srdce
Vzlétnu ach vzlétnu
riskuji křídel svých zlomení
závratí chvíle žít Beztíže tušení
Břetislav Kotyza
Divoké aprílové počasí
Tak přišlo září...
?íká se, postav d?m, zasa? strom a zplo? syna. Nevím, pro? zrovna tohle? Taky by se mohlo ?íkat: vyrob budku pro ptáky.
Když ?etl jsem staré p?íb?hy
Zimě se ještě nechce odcházet,
Určitě to všichni dobře znáte, když se někam, nebo na něco hodně těšíte, tak se vždycky něco stane, nebo něco nevyjde. Stejné to je u mě i s výpravami na ryby.
Kdysi dávno tu někdo stál,
Už se vám na rybách n?kdy stalo n?co, co odporuje všem rybá?ským zákon?m a bojíte se to vypráv?t známým aby se vám nesmáli? Já vám budu vypráv?t, co se stalo mn? a mým známým. Jsou to jen v?ci, u kterých jsem sám byl, a bezpe?n? vím, že je to pravda a žádná „latina“
Sněhu vločka se zase snáší k vločce,
Už je to spousta let, ale mám to v živé paměti. Takové události se nezapomínají a každý si je neseme v soběpo celý život. S mou ženou Hankou jsme se na tu událost dlouho připravovali. Po jejích sedmnáctých narozeninách nám rodiče dovolili jet se spolužáky na víkend na chatu. Už dávno jsme probírali, kdy si dáme dárek. Dárek bylo naše tajné heslo a jen jsme čekali na vhodnou příležitost.