Co tě pudí do přírody? Nebaví tě městské schody?
Místo řevu tlampačů hledáš párek bukačů,
zpěvné ptactvo nebeské.
Člověku se zasteskne.
Na silnicích aut jsou řady,
na ulicích špína všady,
řvou i v lese výletníci!
Jsem už z toho na palici...
Kam se lidstvo poděje?
Chrání si i zloděje,
co ukradnou dřeva kopy,
prý to mají na zátopy!
Ha ha ha, to k smíchu je mi.
K čertu s nimi, lháři všemi!
Uteču se do přírody,
nejsou pro mě města svody.
Snad se najde klidný kout,
kde dám sluchu odlehnout.
Pak se vrátím, posílena,
nový člověk, nová žena.
Divoké aprílové počasí
Tak přišlo září...
?íká se, postav d?m, zasa? strom a zplo? syna. Nevím, pro? zrovna tohle? Taky by se mohlo ?íkat: vyrob budku pro ptáky.
Když ?etl jsem staré p?íb?hy
Zimě se ještě nechce odcházet,
Určitě to všichni dobře znáte, když se někam, nebo na něco hodně těšíte, tak se vždycky něco stane, nebo něco nevyjde. Stejné to je u mě i s výpravami na ryby.
Kdysi dávno tu někdo stál,
Už se vám na rybách n?kdy stalo n?co, co odporuje všem rybá?ským zákon?m a bojíte se to vypráv?t známým aby se vám nesmáli? Já vám budu vypráv?t, co se stalo mn? a mým známým. Jsou to jen v?ci, u kterých jsem sám byl, a bezpe?n? vím, že je to pravda a žádná „latina“
Sněhu vločka se zase snáší k vločce,
Už je to spousta let, ale mám to v živé paměti. Takové události se nezapomínají a každý si je neseme v soběpo celý život. S mou ženou Hankou jsme se na tu událost dlouho připravovali. Po jejích sedmnáctých narozeninách nám rodiče dovolili jet se spolužáky na víkend na chatu. Už dávno jsme probírali, kdy si dáme dárek. Dárek bylo naše tajné heslo a jen jsme čekali na vhodnou příležitost.