Internetový magazín známého festivalu Porta – ePortýr hledá přispěvatele a externí redaktory do několika rubrik!
Chcete se podílet na obsahu internetového magazínu, který má blízko k folkové a country hudbě, ale i k příbuzným žánrům? Ozvěte se nám! Šance pro stálé i občasné přispěvatele, s amatérskými i profesionálními zkušenostmi.
Píšete básně a povídky? Pošlete je!
Posílat můžete pouze vlastní tvorbu poezie a povídek, které jsou hlavně zaměřeny na přírodu, hudbu, pobyt v přírodě, ale bereme i pohodové příspěvky s jinými tématy.
Jste hudebník, muzikant, zpěvák, pořadatel?
Informujte nás o svých akcích, nových CD, koncertech, festivalech atd. Rádi vám zdarma zveřejníme pozvánku. Posílejte vždy text + 1 foto.
Chcete se stát externím redaktorem?
Uvítáme nadšence, kteří budou připravovat profily osobností, rozhovory, recenze CD a knih. Posílat můžete i reportáže z vámi navštívených koncertů. Pochopitelně můžete posílat vaše zážitky z festivalu Porta a z oblastních kol Porty.
Jezdíte do přírody, trampujete, vandrujete, poznáváte krásné kouty přírody?
Posílejte nám informace z trampských osad, z dění okolo trampingu, z historie. Zájem máme také o tipy na výlet. Můžete nám přispět i zajímavým receptem do baštírny.
Pokud vás cokoliv zaujalo, ozvěte se nám! Bohužel, momentálně nejsou žádné příspěvky honorovány.
Těšíme se na Vaše příspěvky, můžete je posílat na email:
Divoké aprílové počasí
Tak přišlo září...
?íká se, postav d?m, zasa? strom a zplo? syna. Nevím, pro? zrovna tohle? Taky by se mohlo ?íkat: vyrob budku pro ptáky.
Když ?etl jsem staré p?íb?hy
Zimě se ještě nechce odcházet,
Určitě to všichni dobře znáte, když se někam, nebo na něco hodně těšíte, tak se vždycky něco stane, nebo něco nevyjde. Stejné to je u mě i s výpravami na ryby.
Kdysi dávno tu někdo stál,
Už se vám na rybách n?kdy stalo n?co, co odporuje všem rybá?ským zákon?m a bojíte se to vypráv?t známým aby se vám nesmáli? Já vám budu vypráv?t, co se stalo mn? a mým známým. Jsou to jen v?ci, u kterých jsem sám byl, a bezpe?n? vím, že je to pravda a žádná „latina“
Sněhu vločka se zase snáší k vločce,
Už je to spousta let, ale mám to v živé paměti. Takové události se nezapomínají a každý si je neseme v soběpo celý život. S mou ženou Hankou jsme se na tu událost dlouho připravovali. Po jejích sedmnáctých narozeninách nám rodiče dovolili jet se spolužáky na víkend na chatu. Už dávno jsme probírali, kdy si dáme dárek. Dárek bylo naše tajné heslo a jen jsme čekali na vhodnou příležitost.