Šašek, komediant, nebo také ?idi? vozu Tatra dle NECYKLOPEDIE.
P?ekrásné slovo a ješt? lepší osv?tlení jeho významu. Také existuje ob?anské sdružení Tatrman v Sudom??icích, které se v?nuje práci s d?tmi, po?ádá divadelní p?edstavení a kurzy ru?ních prací se základními materiály, jako jsou d?evo, hlína, papír, kámen, barvy atd.
Nejvíc mě ale zaujala definice v Necyklopedii. Údajně je to název pro řidiče Tatry. Citace : Desetiletími řízení Tatrofek se u nich projevují jisté mutace. Díky tomu, že jsou jiní, než všechno ostatní, co může (ale nemusí) žít, se z nich vyvinul nový poddruh člověka. Všichni jim říkají Tatrmani, ale oni sami sebe nazývají Tatr-Trotl-Uhaha, což svědčí o jejich silně rozvinuté inteligenci.
KULTURA
Sdružují se nejvíce v restauracích a na dálničních odpočívadlech. Ač nemají srozumitelnou řeč, komunikují mezi sebou. Jejich tlumočník nám sdělil, že požadují samostatný stát. Tento stát by měl ležet. Hlavním městem by měla být Kopřivnice. O názvu se zatím debatuje, údajně se rozhodují mezi dvěma - Tatr-Trotl-Uhahastav, či Repůblika du TaTrA.
VZHLED
Tatrmani vypadají ošklivě, někteří až ohyzdně. Nemají ušní boltce, neb celoživotním posloucháním řevu motoru nabušené „Tatrofky“ by jistojistě nevydržely. Nos je zakrnělý, plochý, téměř opičí, neb výfukové plyny jsou jedovaté. Mají velké zuby, aby mohli lépe kousat chleba se salámem. Jejich srst je na temeni řídká, naopak na obličeji hustá. Nahé je nikdo neviděl. A jestli ano, tak se potom zastřelil.
Vážení, to je dost dobrý! Upřímně jsem se při čtení této definice nasmála. Méně jsem se pobavila při vzpomínce na svůj maturitní ples v době hluboké totality. Respektive co mu předcházelo. Maturitní třídy byly vyzvány, aby si vybraly hudební skupinu, která by měla na plese vystoupit. V té době byla velice populární skupina Markýz John, kterou jsme samozřejmě navrhly. Organizací pověřené profesorky, tušíce malér, se nás snažily od volby odvrátit a vytrvale nám vnucovaly tehdy známého vietnamského „zpěváka“ Rony Martona, který se dostal do povědomí svou písní Hastrmane tatrmane melou. (Pamětníci se jistě otřesou, pro mladší ročníky bych jen poznamenala, že vietnamským dialektem zakrákoraná písnička se stupidním textem v nás vyvolávala silnou averzi. Leč bylo třeba vietnamským soudruhům vyjít vstříc, takže jsme den co den z rádia, či televize, dostávali naservírováno toto veledílo.) Urputné prosazování tohoto nezpěváka vyvolalo vlnu protestů v řadách studentek a prostřednictvím vyjednávacího týmu bylo vedení školy sděleno, že se bude muset ples bez maturantek obejít. Taková malá stávka.. A zabrala. Ples se vydařil po všech stránkách. Dnes, s odstupem desetiletí, na tuto příhodu vzpomínám s nostalgií a úsměvem, ale tehdy nám moc do smíchu nebylo. V době, kdy jsme byli svazováni nadvládou diletantů a terorem, tato malá rebelie vyvolávala chvění v oblasti žaludku.
Dnes můžu svobodně a s klidem zvolat - ať žijí všichni tatrmani!
Vaše Marc

Vídáme je na každém koncertu, herci na každém p?edstavení. I politici je mají. Kde kdo je má… Jsou to naše sp?ízn?né duše, obdivující naše „výtvory“, naše zdary i chyby. Jsou tolerantní, v?tšinou znalí a my je máme rádi.
Everest, p?esn?ji ?e?eno Mount Everest, nejvyšší hora sv?ta.
K Port? bezesporu pat?í pocit lehkého závanu dobrodružství.
Country v naší kotlin? p?edstavuje pro v?tšinu lidí druh hudby, pohybující se léta na tzv. okraji žánr?. Krásná definice velkovýrobc? populární hudby! Ale není to jen styl hudby. Je to p?edevším život, životní styl, Vaše bezprost?ední okolí, které, jaké si ud?láme, takové máme.
Budoucnost není jen pohled do k?iš?álové koule, ?i šustící karty v rukou v?dmy. Je to n?co, co bychom asi všichni cht?li znát, ale bojíme se nahlédnout. V?tšinou necháváme život plynout v domn?ní, že vše jde tak, jak to máme kdesi p?edepsáno a pokud se k našemu sluchu donese informace typu – silou myšlenky lze b?h osudu ovlivnit – díváme se na ni skepticky. Ale ne všichni…