Jiní lidé žijí, aby jedli, já však jím, abych žil....... Sokratés
Moudrá myšlenka, moudrý filosof.
Také máte tu zkušenost, že o čemkoli se společnost lidí baví, vždycky se objeví téma jídlo? Je to základní potřeba všeho živočišstva, jen člověk ji povznesl k výšinám.
Už od dětství jsme upláceni různými pamlsky, v dnešní době je jejich škála takřka nepřeberná. Za mého dětství (nebudu se šířit, ve kterém to bylo století) byla vrcholem všech laskomin tzv. mejdlíčka, gumoví hadi, pendreky, karamelky Sisi a naprostá špica - Tiki. Pro méně zkušené čtenáře jen dovysvětlím, že to byly dvě malé kostičky (jako dnešní cukr) lisovaného šumivého prášku.
Největší zážitek byl při tření o jazyk, který byl do krve rozedřený a pusa plná pěny. V dnešní době, kdy sladká lákadla téměř padají z regálů a potomci našich potomků se mezi nimi sotva koulejí, přestávám mít o nabídce přehled.
Jídlo je nejen potřeba k životu, ale také požitek, pro některé jedince dokonce životní náplň, které podřizují veškeré počínání. Ne nadarmo čteme v odborných časopisech, že spějeme k národu tlouštíků! Mílovými kroky... A kultura stolování? Vesměs naprosto neznámý pojem pro milovníky tzv. rychlých občerstvení, jako jsou McDonald´s, KFC a jiné. Na plastovém stole, ruce ponořené do papírových kornoutů, cosi indiferentního, zamaskované do sladké a teplé žemle, kelímek s přeslazeným nápojem, na který by byla pyšná i Spolana Neratovice. Až srdce estéta zapláče a Dr. Guth - Jarkovský se obrací v hrobě.
Zkuste, čas od času, prostřít úhlednou tabuli, chce to jen trochu fantazie, jak naaranžovat ubrus, talíře, sklenky a příbory. Nezaškodí ani další stolní dekorace. A když úhledně naservírujete oblíbenou krmi, zjistíte, že je důležitý i tento vizuální zážitek, který připravuje strávníky na ten hlavní, chuťový. Není to zas tolik práce a jistě to udělá radost nejen Vám, ale i vašim blízkým. A život se přece skládá z drobných radostí.
Ať jich máte vždy dost a dost Vám ze srdce přeje Vaše Marc
Vídáme je na každém koncertu, herci na každém p?edstavení. I politici je mají. Kde kdo je má… Jsou to naše sp?ízn?né duše, obdivující naše „výtvory“, naše zdary i chyby. Jsou tolerantní, v?tšinou znalí a my je máme rádi.
Everest, p?esn?ji ?e?eno Mount Everest, nejvyšší hora sv?ta.
K Port? bezesporu pat?í pocit lehkého závanu dobrodružství. 
Country v naší kotlin? p?edstavuje pro v?tšinu lidí druh hudby, pohybující se léta na tzv. okraji žánr?. Krásná definice velkovýrobc? populární hudby! Ale není to jen styl hudby. Je to p?edevším život, životní styl, Vaše bezprost?ední okolí, které, jaké si ud?láme, takové máme.
Budoucnost není jen pohled do k?iš?álové koule, ?i šustící karty v rukou v?dmy. Je to n?co, co bychom asi všichni cht?li znát, ale bojíme se nahlédnout. V?tšinou necháváme život plynout v domn?ní, že vše jde tak, jak to máme kdesi p?edepsáno a pokud se k našemu sluchu donese informace typu – silou myšlenky lze b?h osudu ovlivnit – díváme se na ni skepticky. Ale ne všichni…
Dovoluji si prostřednictvím tohoto sloupku upozornit na skutečnost, že se budeme pravidelně na tomto místě setkávat. V nabídce budou různé postřehy, poznámky, vzpomínky, úvahy a historky, tak jak mi je „slina" na jazyk přinese. Doufám, že se nebudete nudit a uvítám i z vaší strany návrhy na další, neotřelá témata.