Zkušenost, kterou bychom my, dosp?lí, m?li sd?lovat mladým, nezní „Život už s vašimi ideály zato?í“, nýbrž „Pevn? zapus?te ko?eny do svých ideál?, aby vám je život nedokázal vzít“! A.Schweitzer
Ideál, sen, nebo modla, nebo vzor, pro každého nějaký. Od dětství máme různé ideály.
Už v mateřské školce jsem chtěla být zpěvačkou. Zpívala jsem dětem před obědem, pak si mě vyhlédla paní sbormistryně do pěveckého sboru při Domu dětí v Karlíně a tam jsem strávila překrásných 10 let.
S nostalgií na ta léta vzpomínám dodnes a zároveň využívám znalostí a zkušeností, které jsem tam načerpala. Téměř „fotografická“ paměť na melodie, či texty, je jednou z nich. Orientuji se ve vícehlasech, nikdy mě nebavilo držet s někým první hlas, hned jsem kličkovala a dolaďovala jiný. Vzpomínám si, že mě, jako dítě, fascinovala znělka Eurovize, kde jsem si zásadně zpívala překrásnou, protijdoucí melodii a sklidila jsem od svého tatínka hrubou výtku, co že to tam zpívám, když to tam vůbec není!
A tak uplynulo požehnaně let a já se zpěvu věnuji dodnes. Své básnické vlohy jsem zužitkovala v řádce textů na vlastní, či převzaté melodie. Takže se vlastně můj ideál, můj sen, beze zbytku splnil. Je to štěstí, vždyť ne každému se jeho ideály vyplní. Snad šťastná hvězda?
Přeji Vám všem, aby se, pokud možno, splnila Vaše tajná přání. Jděte za svými ideály a nečekejte na hodného staříčka, který mávnutím proutku učiní zázrak. Žádný nepřijde…
Vaše Marc
Vídáme je na každém koncertu, herci na každém p?edstavení. I politici je mají. Kde kdo je má… Jsou to naše sp?ízn?né duše, obdivující naše „výtvory“, naše zdary i chyby. Jsou tolerantní, v?tšinou znalí a my je máme rádi.
Everest, p?esn?ji ?e?eno Mount Everest, nejvyšší hora sv?ta.
K Port? bezesporu pat?í pocit lehkého závanu dobrodružství. 
Country v naší kotlin? p?edstavuje pro v?tšinu lidí druh hudby, pohybující se léta na tzv. okraji žánr?. Krásná definice velkovýrobc? populární hudby! Ale není to jen styl hudby. Je to p?edevším život, životní styl, Vaše bezprost?ední okolí, které, jaké si ud?láme, takové máme.
Budoucnost není jen pohled do k?iš?álové koule, ?i šustící karty v rukou v?dmy. Je to n?co, co bychom asi všichni cht?li znát, ale bojíme se nahlédnout. V?tšinou necháváme život plynout v domn?ní, že vše jde tak, jak to máme kdesi p?edepsáno a pokud se k našemu sluchu donese informace typu – silou myšlenky lze b?h osudu ovlivnit – díváme se na ni skepticky. Ale ne všichni…
Dovoluji si prostřednictvím tohoto sloupku upozornit na skutečnost, že se budeme pravidelně na tomto místě setkávat. V nabídce budou různé postřehy, poznámky, vzpomínky, úvahy a historky, tak jak mi je „slina" na jazyk přinese. Doufám, že se nebudete nudit a uvítám i z vaší strany návrhy na další, neotřelá témata.