Copak je po jmén?? Co r?ží zvou, zváno jinak, von?lo by stejn?. /W.Shakespeare/
Jméno máme každý v rodném list?, jména dáváme i svým domácím mazlí?k?m, také dáváme jména r?zným druh?m zábavy, všechno na sv?t? má své jméno. Možná se Vám to bude zdát trochu ujeté, ale já dávám jméno i svému autu. Ale víte, jak si s ním p?kn? povídám?
Horší je užívání hrubších výrazů, jako pojmenování někoho, kdo nás nějakým způsobem naštval, nebo ohrozil. Řidiči jistě tuší, na co narážím. Tato jména se však většinou odvozují od zástupců živočišné říše, či názvů různých psychických poruch a nemocí. Je až s podivem, kolik jmen jsme v afektu, nebo spravedlivém hněvu, někomu schopni dát.
Pak jsou také jména něžná, láskyplná, ta se většinou čerpají z říše rostlinné, z říše květů. Která z žen by nechtěla být nazývána - ty má pampeliško, růžičko, fialinko atd. Je to krásné a ještě lépe se to poslouchá.
Ne každý dovede vyslovit své vyznání s takovou noblesou, jako pan Shakespeare, ale i skromná něha ve jméně, kterým někoho oslovujeme, udělá divy.
Vaše Marc
Vídáme je na každém koncertu, herci na každém p?edstavení. I politici je mají. Kde kdo je má… Jsou to naše sp?ízn?né duše, obdivující naše „výtvory“, naše zdary i chyby. Jsou tolerantní, v?tšinou znalí a my je máme rádi.
Everest, p?esn?ji ?e?eno Mount Everest, nejvyšší hora sv?ta.
K Port? bezesporu pat?í pocit lehkého závanu dobrodružství. 
Country v naší kotlin? p?edstavuje pro v?tšinu lidí druh hudby, pohybující se léta na tzv. okraji žánr?. Krásná definice velkovýrobc? populární hudby! Ale není to jen styl hudby. Je to p?edevším život, životní styl, Vaše bezprost?ední okolí, které, jaké si ud?láme, takové máme.
Budoucnost není jen pohled do k?iš?álové koule, ?i šustící karty v rukou v?dmy. Je to n?co, co bychom asi všichni cht?li znát, ale bojíme se nahlédnout. V?tšinou necháváme život plynout v domn?ní, že vše jde tak, jak to máme kdesi p?edepsáno a pokud se k našemu sluchu donese informace typu – silou myšlenky lze b?h osudu ovlivnit – díváme se na ni skepticky. Ale ne všichni…