Americký příběh – Na Chicagské letiště přiletěl tryskovým letadlem starý indiánský náčelník, sedl si na letištní plochu a tři hodiny nehybně seděl. Když se ho zeptali, co dělá, odpověděl, že čeká, až za ním doputuje jeho duše.
Zdá se mi, že severoameričtí indiáni jsou dosti rozporuplní. Když vezmeme v úvahu, že je na jedné straně největší koncentrace heren a kasin na jejich území, na straně druhé jejich zvyky a duchovno, tyto dva póly jakoby si odporovaly. Těžko porozumět.
Před lety, když jsme natáčeli CD s indiánskou tematikou, hostovali nám členové české indiánské skupiny IHOKA, čeští Siouxové. Jak jsme měli možnost se přesvědčit, žili tradičněji, než originály v USA. Dokonce prý ti američtí indiáni jsou tak líní, že tradiční oděvy, obuv, věci denní potřeby, teepee, hudební nástroje, nakupovali v Čechách a v Americe prodávali.
Tito, výše zmínění čeští Siouxové, / nebo Lakotové, jak si říkají/ po večerech šili nádherné indiánské kostýmy, šaty, haleny, kalhoty, mokasíny, vyšívané korálky, také čelenky, torničky, bubínky, různá chřestítka, rituální potřeby, prostě všechno, na co si vzpomeneme a co lze vidět ve filmech s touto tematikou. V malém, panelákovém bytě v Praze Břevnově vznikala tato unikátní díla, nad kterými zrak přecházel a rozum zůstával stát.
Dodržovali také staré indiánské rituály, jako očista v potní chýši /patrně předchůdce sauny/, nebo Tanec slunce, což je jeden z nejnebezpečnějších rituálů vůbec. Prostě duší Siouxové, které v současném životě osud zavál do Čech. Můžete je čas od času vidět v plné kráse na různých slavnostech, nebo jako hosty na různých akcích. Stojí to za to. Při jejich rituálu Pozdrav slunci, který světí čtyři světové strany, běhá mráz po zádech a odkaz indiánských předků se stává téměř hmatatelným. Nevěříte?
Měli byste…
Vaše Marc
Vídáme je na každém koncertu, herci na každém p?edstavení. I politici je mají. Kde kdo je má… Jsou to naše sp?ízn?né duše, obdivující naše „výtvory“, naše zdary i chyby. Jsou tolerantní, v?tšinou znalí a my je máme rádi.
Everest, p?esn?ji ?e?eno Mount Everest, nejvyšší hora sv?ta.
K Port? bezesporu pat?í pocit lehkého závanu dobrodružství. 
Country v naší kotlin? p?edstavuje pro v?tšinu lidí druh hudby, pohybující se léta na tzv. okraji žánr?. Krásná definice velkovýrobc? populární hudby! Ale není to jen styl hudby. Je to p?edevším život, životní styl, Vaše bezprost?ední okolí, které, jaké si ud?láme, takové máme.
Budoucnost není jen pohled do k?iš?álové koule, ?i šustící karty v rukou v?dmy. Je to n?co, co bychom asi všichni cht?li znát, ale bojíme se nahlédnout. V?tšinou necháváme život plynout v domn?ní, že vše jde tak, jak to máme kdesi p?edepsáno a pokud se k našemu sluchu donese informace typu – silou myšlenky lze b?h osudu ovlivnit – díváme se na ni skepticky. Ale ne všichni…