Polabské kolo Porty pamatuji ještě z časů jejích začátků v sokolovně v Červených Pečkách, tedy alespoň co se Trampské Porty týkalo. Staré lázně na břehu Labe poblíž městského centra byly pro mne novinkou. Krásný dům nádherně zrekonstruovaný pro funkci kulturního stánku, toť věru důstojné prostředí pro Portu. Jen ta zdejší restaurace!? Pomyslet na žaludky diváků jen s krabicí brambůrků? To byla černá kaňka!

Soutěž zahájila domácí kapela LOS INVALIDOS. Muziku, kterou hrají, nazývají „trochukántry“. Čerpají totiž z country, folku i blues. Vrátil bych se k tomu slovíčku "trochu". Právě tolik totiž bylo v jejich vystoupení čistých tónů. Na druhou stranu se ale dá zřetelně poznat, že si muziku a vystoupení na Portě užívají s chutí. Jako druhou kapelu na scéně uvedl moderátor Country rádia Milan Schmidt mladoboleslavské trio MORIQUENDI. Fanoušci v hledišti mohutně aplaudovali, ale porota, obávám se, bude jiného názoru. Disharmonie ve zpěvu Hanky Prskavcové slyšelo nejen mé hluché ucho. ZLOMKY z Prahy obsahují duo Lucka Minaříková & Michal Sojka, které odsud už jednou postoupilo. Dnes, obohacené o kytaristu Jirku Bůžka, předvedlo solidní, gradující výkon. Duo zpěv někdy neladil. Hudba a text písní jako by byly samostatné části, což tříští celkový dojem z písně. Skupiny vystřídala sólistka Simona KLÍMOVÁ ze Slaného. Zkušená „postupářka“ – už se jí to povedlo 3x – předvedla s citem sobě vlastním své autorské skladby. Písničkářka, která ví o čem zpívá. Její zvonivý a dynamický alt naplnil dokonale sál s úžasnou akustikou, pohříchu zatím méně zaplněný. HLUBOKÉ NEDOROZUMĚNÍ z Prahy zahájili své vystoupení skladbou Jeden den. Jako bych slyšel Hoptropáky... Jejich sound se obratně pohybuje mezi folkem a trampírnou. Svoji osvědčenou kvalitu však zde jakoby na 100% neprodali. Lehká nervozita nebo snad tréma? Vyzdvihl bych zpěvačku. V sólech se vystřídali všichni tři chlapi. Ve vokálech občas vázlo frázování. Nicméně jsem zvědav co předvedou zbylí účinkující. Nic bych totiž nedal za to, že HN má čáku zopakovat své loňské kolínské vítězství.
Z Prahy přijelo i duo QUAOAR, dalo by se říci tradiční účastník Polabského kola. Diváci i porotci si je spontánně překřtili na Kávovar. Sestry Vytiskovy vnímám za léta co je sleduji jako jedny z nejtrpělivějších opracovatelek svých hlasů a nástrojové dovednosti. Alespoň celkový dojem z jejich letošního kolínského vystoupení mi to zcela potvrdil. Přece jen ale zopakuji, to co jsem jim už říkal dříve: zatím neumí své dobře zahrané i zaranžované písně emočně prodat. Trio 3M z Odolena Vody aneb Milan, Martin a Martina, se transformovalo z kapely Suroví kocouři. Zkušenost byla znát, žádné uťápnuté mňoukání, ale dynamické chlapácké vokály (tu a tam trochu neladné) a vyzrálý projev nástrojů. Byl jich plný sál.

Přestávka se nekonala, ale polovinu máme za sebou. Tu druhou otevřel pražský písničkář Jirka ŠMIDT. Neslyšel jsem ho nejméně dva roky, to ještě soutěžil v Praze. Stejně jako dívčí Quaoar neuvěřitelně zraje. Na závěr svého vystoupení si nechal písničku Umělej svět. Držím palce, aby si jí porota všimla ve svých úvahách o Autorské Portě. Písničkáře vystřídal písničkář – Standa HALÁČEK z Kostelní Lhoty. Působil 10 let v duu s bratrem, nyní už čtvrtým rokem hraje sólově. Svoji tvorbu řadí k folku i do škatulky trampské. Zahrál čtyři autorské písně, dlouhé, zádumčivé. Posluchač je ukolébán, a co porotci? Potřetí za sebou se na scéně polabské Porty objevuje LÁŽO PLÁŽO z Milovic – Mladé. Rytmicky výrazné vystoupení s bohatým vokály a sóly nástrojů rozkmitalo nohy diváků v sále. Zaslechl jsem tam prvky z irské dupárny, trampské houpavky, pohříchu též intonační chyby, ale hlavně pohodovou muziku. SUNSET, sextet z Mladé Boleslavi, začal zhurta. Práskl do koní s písničkou Hej kočí a naladil se tak na country notu. Znamenám si: Intonace i frázování dost živelné, že by přemotivováno? Rozladěná flétna. Skupina SURIKHATA TRIO (přeloženo – tři lasičky) zaujala na první pohled i poslech nástrojem Chapmann stick a pódiovou účastí mimina připásaného ke své mamince, zpěvačce Jitce Svobodové Fabiánové. Dalo se očekávat, že uslyšíme folk a očekávání bylo bohatě naplněno. Zřetelně vybočili z dosavadního zvuku dnešního portování. Představili se velmi nápaditě aranžovanými skladbami a zajímavými texty. HUDBANDA (Střední Čechy), osvědčená kvalita, duozpěv s dobře sladěnými hlasy. Vystoupení bylo aranžérsky propracované, ve druhé písni použili i 5/4 rytmus. Píseň Král a blázen tipuji jako dalšího favorita pro postup do finále Autorské soutěže. FLASTR z Mladé Boleslavi, to je klasický bluegrass. Z pětičlenné skupiny zpívají tři. Barvy hlasů do sebe bluegrassově dobře zapadají. Nástroje zněly také dobře(až na mandolínu).

A je po soutěži. Zvukař Pája Jindrák pustil do sálu podkresovou muziku a porota se šla radit. Toto je jejich verdikt: Interpretační Porta: 1. (a postup) - HLUBOKÉ NEDOROZUMĚNÍ, 2. (a postup) - Simona KLÍMOVÁ, 3. QUAOAR. Autorská Porta (a postup do finále): HUDBANDA za píseň Král a blázen. Dvě druhá místa - HLUBOKÉ NEDOROZUMĚNÍ a ZLOMKY. Porta diváků: 1. 3M, 2. SURIKHATA TRIO, 3. HLUBOKÉ NEDOROZUMĚNÍ. Ocenění poroty za mimořádný hudební výkon na dobro dostal Michal Sojka ze Zlomků.
Po vyhlášení výsledků a předání cen vyvrcholila kolínská portovní sobota příchodem „tří králů “ REDL – JANOUŠEK – LENK. Dokonalá korunovace večera a skvělý dárek super obecenstvu! Vynikající dramaturgicky propracované vystoupení s úžasným nábojem. Díky kamarádi.

Portýroval Lochness s odbornými glosami Vyhlídky