Tee-pee je obytný kuželový stan používaný původně pěšími lovci a zemědělci, příslušníky přírodních národů od severních Skandinávců, přes sever dnešního Ruska až po sever Ameriky a Grónska. Postupem času se tato konstrukce dostala i do prérijních oblastí severní Ameriky, kde zdomácněla a kde ji místní obyvatelé přivedli téměř k dokonalosti. Historie je dlouhá a proto si něco řekneme spíše o stavbě a vybavení, než o samotném vývoji.
Základním prvkem stanu je přibližně půlkruhová plachta, která se následně staví do tvaru jehlanu. U nás máme 2 základní tvary plachty a to „Seton“ a „Dakotu“, kde dakota je po postavení „sražená na zadek“ a o trochu hůře se staví. Neméně důležitou součástí tee-pee jsou pak tyče zvané týpovky, jehlice na spojení plachty a kolíky na dovypnutí samotného stanu. Postavené tee-pee je pak vhodné doplnit několika málo doplňky zvyšujícími komfort spaní, a to lainingem, dveřmi, kloboukem či aozanem (nebesa), podlážkami proti zemské vlhkosti pod věci, postelí, závěsnými kapsáři a samozřejmě ohněm a závěsem na kotlík, jelikož tee-pee je jeden z mála stanů, ve kterém se dá i vařit a topit.
RADA: různé odchylky ve velikosti či tvaru nejsou známkou „pravějšího“ tee-pee. V případě tee-pee se dá porovnávat pouze kvalita zpracování plachty – vyztužení spodního lemu, předního lemu, oček pro kolíky, děr pro jehlice, závěsu na plachtu, komoutů a začištění všech švů.
První věcí, co musíme před samotnou stavbou tee-pee udělat, je vybrat vhodné místo. Toto místo by mělo být pokud možno rovné, suché a slunečné. A když nenajdeme suché a slunečné, tak alespoň rovné. Ušetří nám to pak spoustu problémů při samotné stavbě stanu. Dále si musíme zvolit umístění vchodu, tedy spíše kouřových chlopní. Chlopně mají být po větru, jinak nám vítr bude foukat kouř zpět mezichlopňovým otvorem do tee-pee.
Samotná stavba tee-pee začíná tím, že si položíme plášť stanu mimo vybrané místo a rozvinem ho do půlkruhu. Při rozvíjení je jedno, jakou stranou půjde směrem k zemi, jestli rubem či lícem. Na takto rozloženou plachtu položíme 3 nejsilnější tyče. Jednu podél okraje a dvě vedeme prostředkem plachty. Tyče položíme tak, aby zhruba o 10 cm přesahovaly spodním okrajem přes plachtu. Když máme tyče rozmístěné, tak je v místě, kde se setkávají, což by mělo být v místech závěsu, svážeme a tím jsme si vytvořili tzv. trojnožku. Základní nosnou konstrukci stanu. Tuto trojnožku je teď potřeba vztyčit s pravidelnými mezerami mezi tyčemi. Trojnožka by měla tvořit trochu menší „kruh“ než bude postavené tee-pee a jedna ze základních tyčí by měla být postavena vedle vchodu (s těmito tyčemi se jako s jedinými nebude moc později hýbat, proto je potřeba, aby později nešponovali plachtu, viz napínání plachty dále). Když máme trojnožku vztyčenou, postupně k ní opíráme další tyče. Pořadí tyčí, jak kterou, kdy a kam přiložit, se liší případ od případu a také podle počtu tyčí, které se do mezer dávají. Různí autoři ve svých publikacích uvádějí různá schémata, a tak zde není jasně stanoveno, jak by to mělo být přesně. Nejlepší je tyče skládat podle sebe, jak to zrovna vychází. Důležité je, aby mezi tyčemi nevznikaly mezery. Aby jedna tyč ležela na dalších a nebylo mezi nimi pokud možno vidět, nebo jen minimálně. Tyč, která se přikládá jako poslední ve všech případech, je tyč naproti vchodu.
Nyní musíme natáhnout na konstrukci plachtu tee-pee. Tuto plachtu máme již roztaženou na zemi do půlkruhu. Položíme na ní tedy tyč, kterou jsme do nosné konstrukce zatím nedali (tyč naproti vchodu) a plachtu přivážeme závěsem k tyči. Důležité je, abychom tuto tyč měli přivázanou k rubu plachty, proto pokud bude plachta roztažená rubem k zemi, tyč se na plachtu nebude pokládat, ale podkládat. Když máme plachtu k tyči přivázanou, srolujeme jí z obou stran tak, abychom se potkali se smotky uprostřed, kde je tyč. Následně tuto tyč s plachtou opřeme na nosnou konstrukci a plachtu opět rozmotáme kolem konstrukce tak, aby nám vytvořila kužel. Obě půlky plachty následně sepneme jehlicemi. První jehlice nám půjdou spojit jen velmi těžko a proto je dobré si týpovky co nejvíce šoupnout směrem dovnitř tee-pee tak, aby se nám plachta dostatečně povolila.
Nyní máme tee-pee postavené, ale je potřeba ho ještě vypnout, aby dobře odolávalo přírodním vlivům. První se upravují tyče trojnožky, se kterými nejde hýbat. Je důležité, aby celé tee-pee bylo stejnoměrně nad zemí. Tam, kde je plachta příliš nízko u země, tyč trojnožky podložíme a tím plachtu zvedneme. Naopak, pokud máme plachtu příliš vysoko nad zemí, tyč trojnožky zahloubíme trochu do země, popřípadě celé tee-pee shodíme k zemi, trojnožku převážeme a opět vztyčíme. Když máme výšku plachty tak, jak potřebujeme, přejdeme k vypnutí. Plachtu vypneme tak, že tyče roztahujeme dál od středu kruhu tee-pee.
Před samotným vypínáním si musíme ujasnit, jak tee-pee chceme, aby vypadalo. Máme 2 možnosti, jak lze stavět. První možností je navázání plachty tak, aby její konec byl zhruba 10cm nad zemí. Tento tvar dobře sedí na vrchu, u svazku tyčí, ale naspod plachty nejde napnout pomocí tyčí. Je potřeba plachtu dovypnout pomocí kolíků. Výsledně to pak vypadá jako sukýnka. Druhou možností je mít plachtu svěšenou až na zem. Tento tvar jde sice dobře vypnout pomocí tyčí u spodku plachty, na rozdíl od prvního typu, ale na druhou stranu se vrásní u vrchu.
Druhá možnost vypnutí stanu se ale nedoporučuje a to ze tří důvodů. 1) Plachta sedící až na zemi a přijímá zemskou vlhkost a zkracuje se tím tak její životnost. 2) Plachtu je třeba mít nad zemí, aby mezi plachtou a lainingem, který sedí na zemi, vznikl komín, který nasává vzduch z venku a fouká ho dovnitř do stanu a tím umožňuje odvod kouře z ohně pryč mezichlopňovým otvorem 3) Zvrásněná plachta hůře drží vodu.
Poslední, co je při stavbě potřeba, je vypnutí kouřových chlopní. Na každé chlopni je v horní části „kapsa“ pro zasunutí chlopňové tyče, pomocí nichž se chlopeň vypne.
Naopak ve spodní části je připevněn provázek, díky jemuž se dovypne chlopeň celá. Tento provázek se obvykle přivazuje ke kůlu zatlučeného před vchodem.
Postavený stan je pak dobré doplnit výše popsanými doplňky, přinejmenším alespoň lainingem a postelemi.
Celý podrobný článek o vývoji, konstrukci, popisu vybavení a hlavně stavbě tee-pee obsahující i řadu užitečných rad získaných vlastní zkušeností, je k dispozici na stránkách Jihočeské tábornické školy v sekci přednášky http://www.jcots.cz/prednasky/tee-pee
Jan „Hanz“ Dostál a Jiří „Wohryzek“ Zatřepálek
