Z mé strany to vidím u Žambochů a u tebe Honzo, že jste velmi důležitým prvkem, v kterém se spojuje jak klasický folk a písničkářství, tak i nové vlivy a umění, to vše spojit dohromady. Doufám, že vám to vydrží tak dlouho, jako to například vydrželo Žalmanovi, Plíhalovi, Nezmarům … budu se těšit na každý váš koncert.

Porta kontra Žamboch, Žamboši.
Na Portě jsem byl několikrát jako divák, bylo to v letech, kdy se Porta odstěhovala do Olomouce a do Brna. Byl to můj první festival, byl jsem na něm úplně sám, toulal se s kytarou po městě, přidával se k jamům. Koncerty jsem si užíval, jsem rád, že jsem ještě zastihl hrát Kryla. Vzpomínám si, jak hrál nějakou tichou písničku a do toho začalo prudit letadlo. On odehrál, ukázal nahoru a řekl: „...nedají mi pokoj ani po revoluci“
S Žambochy jsme Portu minuli, bylo to jednak tím, že jsme soutěžili na Zahradě a já se po dvou letech zařekl, že už soutěžit nebudu. Zahráli bychom si na Portě, rozhodně jedině mimo soutěž. A druhým důvodem byl fakt, že jsem moc nerozuměl štěpení festivalu a zel kolem toho. To mne odrazovalo. Hráli jsme v Praze jako hosté na dětské Portě a bylo nám tam mladě. Vládla tam euforická nálada. To souvisí s nadšením mladých dobrovolných organizátorů. Těch je třeba si vážit na každém festivale. Respekt veliký.
Přál bych Portě, aby se pokusila být trošku jiná než dříve, mladší ve smyslu dramaturgie, odvážnější ve smyslu zvaní zahraničních muzikantů. Aby se pokoušela objevit porťákům a vůbec folkařům folk odjinud.  A aby na to měla peníze i lidi v hledišti.

Pět důležitých otázek od Honzy Žalmanovi.
Pavle, rád bych znal tvůj názor na písňové protestsongy, myslíš, že mají v dnešní době smysl?
Řešíme v kapele takovou věc, když je ti z nějakého důvodu zle na duši, smutno, nebo jsi z něčeho vytočený a musíš jít hrát a zpívat lidem… Je v pořádku nasadit si masku spokojenosti a smíchu, zapnout autopilota, být profík anebo je lepší vybalancovat to a pokusit se lidem ukázat, že tě taky něco trápí, že nejsi úplně v pohodě, nepřetvařovat se? Co myslíš.
Stýská se ti někdy po Hlaváčovi a Jíšové? Mě zůstala po vašem zpívání v srdci pořádná díra…
O čem konkrétně je písnička Jantarová země?
Jakých pět otázek bys položil v rozhovoru Vladimíru Mertovi?

Blog Honzy Žambocha
Blog nevedu, raději hraji, než píšu po netu.


Honzův názor na dění okolo kultury v Čechách a nejen o folku, nebo muzice.
Dění v kultuře je z mého pohledu v pořádku co se týká kreativity tvůrců. Není ale v pořádku, co se týká zájmu lidí. Většina se chce především bavit, nehledá. To neznamená, že by se neděly zajímavé akce, nevznikalo umění. Je toho moc, mnohem více než dříve. Jenže chuť hledat nové věci zmizela. Lidem ji sebrala televize. Většinová media na to serou, řeší jedině a pouze peníze. A sem tam vezmou na milost nějakého „vyšinutého“ umělce, aby menšině s úsměvem zalepila hubu. Není to z mé strany žádný brekot, je to pouze popis situace, jak jí vidím. Řešení je jednoduché, nevzdát se, jezdit hrát, tvořit a dávat o sobě vědět vší silou na internetu, vykašlat se na televizi a komerční rozhlasové stanice. Být trochu hrdý a makat. A hýčkat si své spřízněné duše.
A moc mě zajímá, co napíšu k tomuto tématu za deset-patnáct let.

Žamboch kontra politika a mítingy politických stran.
Politika mne nezajímá, jsem znechucený chováním některých našich zvolených zástupců. Když volím, volím se sebezapřením ideje, nedokázal jsem najít osobnosti, kterým bych uvěřil. Nenadávám na politiku, spíš na ní zírám s otevřenou pusou. A čím dál více mi připadá, že jedinou šancí, jak se s tímto popasovat, je občanská neposlušnost. Nehráli jsme nikdy na žádném mítinku politické strany, tohle je od začátku v kapele jasně řečeno.



Více o dění najdete na http://www.zambosi.cz/
Facebook: http://facebook.com/zambosi


Díky za rozhovor! Ptal se Luboš Stranďa Stráník

Předchozí části rozhovoru najdete zde (1. část) a zde (2. část)