Milí fanoušci, hudební p?átelé, náhodní pozorovatelé a lovci informací. Nejd?íve Vám chci pop?át p?íjemný rok s dvanáctkou.

Letošní rok mi napovídá, že už bych se konečně měla stát moudrou, rozvážnou,
neskákat lidem do řeči a nerozhodovat se pod vlivem emocí.
2.ledna 2012 jsem totiž oslavila neuvěřitelných 18.000 dnů života.

Je to úkol nesnadný.

Věřím, že potkáváme ve všech oblastech konání hlavně učitele. Někteří z nich se jen zastaví
a rozhodnou se pro jinou cestu z křižovatky a jiní jdou kus cesty společně. Na tomto místě chci poděkovat všem, kteří mě dovedli až sem. Vím, že to byla trnitá pouť s uvědomováním si, že …v nesnázích se poznává, která zlá, je dobrá zlá.
Slunce ale svítilo pořád, i když bylo pod mrakem.

Děkuji, že mám okolo sebe pár přátel, kteří mě nenechají o samotě. S těmi mě budete letos vídat na pódiích, v různých rozmanitostech a seskupeních.

Je dobré snít sny, abychom je mohli proměnit ve skutečnost.

S probouzením snů mi pomáhají skvělé ženy – má dcera Adéla Lounková, Petra „“Šany“ Šanclová, Romana Tomášková a úžasní muži – Michael Vašíček, Tomáš Koudelka a Jarda “Matěj“ Matějů.
Občas mě uvidíte na pódiu samotnou, protože chci poznat jaké to je být sama sebou. Být sami sebou, to je oč tu běží. Vyjít sám se sebou je to nejtěžší. Snadno se zpívá …někdo jiný než jsem já můj život  v rukou má, já ho jenom nesla, ale on mu dával řád…. 

Tak vzhůru do života, ve kterém si příběh vybíráme sami. Těším se, až Vás budu potkávat.

Pavlína Jíšová