Kolín, Staré lázně, sobota 2.dubna, 15:00 hodin. Putovní zvukař Porty Pája Jindrák zahučel do odposlechů „jdeme ven“ a plzeňská skupina Alternativa hrábla do strun. Polabská Porta 2011 se odpíchla ze startovního bloku.

Alternativa předvedla plné tříhlasové vokály se slušným rytmickým beglajtem nástrojového parku dvou kytar, basy, houslí a mandolíny.
Šuplík se z Prahy zasunul do Kolína z termínových důvodů. Spolehlivě naplnili svoji autocharakteristiku: folkověblúzovoswingová kapela, byť v neúplné sestavě. Jenže tentokrát bych zůstal jen u toho slovíčka „spolehlivě“. Celkově se mi jejich dnešní vystoupení zdálo tak nějak zprůměrované.
Ondřej Kňava vystupuje pod jménem Ondra K. Písničkář z Pardubic se přihlásil k soutěži do Svitav. Leč tam bylo přihlášených nedostatek, kolo bylo zrušeno a tak přijel do Kolína. „Člověk se snaží, stejně zpívá s falší“,  zněl verš jedné jeho písně. Potvrdil to.
Modrý pondělí je kapela založená na nostalgickém folku. Pro soutěžní vystoupení zvolili svižnější a houpavé skladby založené na solidním pěveckém výkonu Šárky Patákové. Jen pokus o vokál ztroskotal.
Marek Vojtěch se do Kolína vydal rovněž z Prahy. Na Portu, respektive na pódia vůbec, se vrací teprve v posledním roce. Samozřejmě s vlastní tvorbou a akordeonem. Najít mezi sólisty a písničkáři někoho, kdo už prvními tóny zaujme publikum, je dost ojedinělé. Marek to hravě dokázal. Zvučný hlas, dynamika instrumentu a zpěvu, vtipné, jakoby „staropražské“ texty. Mimochodem, poskládat skladbu v rytmu passo doble s polkovým refrénem je fakt kousek nadmíru pikantní.
Kolínskou folkovou scénu zastoupil Parton. I když řadit je do krabičky folkové dost pokulhává. Hrají i ethno, rock, country, irské balady, vše v rámci vlastní tvorby. Obraz vystoupení tomu odpovídal. jednoduše řečeno, méně bývá někdy více. Prý to bylo první vystoupení. Přejme jim, aby ta příští byla lepší. Vycizelovat bude třeba vokály, sound nástrojů, zejména houslí.
Tomáš Mareček z Bělé pod Bezdězem se přijel pokusit zaujmout se svými písněmi v autorské soutěži. Jenže texty nejsou vše. Sebelepší přehluší intonační chyby, navíc v univerzálním rytmu.
Hluboké nedorozumění se do Kolína vrátilo po dvou letech. Po několika tónech se mi chtělo říci: „mám favorita k umístění na bedně“. Čtyřhlasý vokál se čtyřmi plusy, citlivý instrumentální doprovod, bezva texty a v neposlední řadě zkušeně poskládaná dramaturgie vystoupení. Nicméně ještě čekají čtyři soutěžící a porota je ten pánbůh, já ne.
Dušan Kikin Konečný z Mladé Boleslavi si na Portě už zahrál s kapelou Sunset. Zkušenost byla znát i v jeho sólovém pokusu. Umí pracovat s hlasem a kytara zní zcela přirozeně, jakoby zpívala v duu.
Druhým domácím reprezentantem je trio Tata mia. Z kolínského Portýra jsem si opsal: „Originální texty zabalené do zvuku energické elektroakustické kytary jsou osobitou vizitkou kapely.“ To potvrzuji a podepisuji! Loni tady vyhráli interpretační i autorskou soutěž. Bude to opět double? Co, poroto? Vzhledem k faktu, že dál postupuje jen vítěz, vám úlohu nezávidím.
Lážo plážo z Lysé nad Labem, zde na kolínské Portě také není nováčkem. Tenhle folkový kvartet má za sebou léta zkušeností, zkoušek a vystoupení. Takže přirozeně suverénní projev, plusové vokály, nástroje, sóla, švih a rytmus. Není co dodat. Kyš, kyš poroto, už máš vrásky, co?.
Standa Haláček, písničkář z Kostelní Lhoty zní „nedvědovodaňkovsky“, trampsky. Nejen barvou hlasu, ale též zvukem písniček a textů. Neznám jeho repertoár, ale pro Kolín si poskládal vystoupení ze samých pomalých, zádumčivek. Rád se budu zajímat i o ty svižnější, mám totiž pocit, že by se hodil do ústecké Trampské sedmy.
12 soutěžních vystoupení bylo u konce a porota šla makat. Zasedli v ní: Veronika Rezková z Českého rozhlasu 2, Dr. Leoš Kosek z Českého rozhlasu Leonardo, „nebavič“ Petr Novotný od Žalmana, Petr „Balík“ Vohnout ze sdružení porta a Zdeněk Sosnovec ze skupiny Trampoty.
V úloze delegáta štábu Porty jsem byl jednání poroty přítomen a věřte, už dlouho jsem neviděl takový souzvuk. Každý porotce si nejprve napíše svůj názor – pořadí 1 – 5. Delegát pak ta jména a pořadí přepíše do sčítací tabulky, převrátí na body, podtrhne a sečte. Věřte – nevěřte, na sčítacím listě se objevilo celkem pouhých šest soutěžících!

A jak to dopadlo? V interpretační Portě o nos vyhrálo LÁŽO PLÁŽO dodatečným hlasováním před Markem VOJTĚCHEM. Třetí byli TATA MIA.
V Autorské Portě je pořadí:
1. Marek VOJTĚCH – skladba Náš plot je živý
2. TATA MIA – skladba Kardiosong, autora Mirka Vlasáka
3. Dušan Kikin KONEČNÝ – skladba Křída
Diváci se shodli s porotou a svoji Portu udělili také skupině LÁŽO PLÁŽO.
Od 20ti hodin se věrní portovní diváci rozrostli o ty, kteří si z Kolínské Porty vybrali hostovský koncert Žalmana a hosté. Užili si, příjemné Polabské kolo Porty 2011 se dočkalo noblesního vrcholu.

Lochness