Pamatuju doby, kdy jsme stávali s roztřesenými koleny na portovních prknech a hrdla odmítala trémou vydat tón. V porotě tenkrát sedělo hodně významných osobností, jen tak namátkou: Pan doktor Tichota, Jarda Navrátil z pražského rozhlasu, paní Fikejzová, Míla Langer a další. A mezi nima musel být nějaký odpudivý svazák, sice hluchý jak poleno, zato ověnčený významnou funkcí. Do všeho kecal a ničemu nerozuměl.
Bylo to v Ústí nad Labem v roce 1966, kdy se parta kamarádů zabývala myšlenkou založení festivalu country & western a trampské písně. Jirka Šosvald, tedy ten, který s myšlenkou přišel jako první, píše o první schůzce festivalového výboru, kde se snažili vymyslet název, toto: "Shodli jsme se, že vzhledem k žánru a našemu kraji by měl název mít něco společného se zdejší přírodou nebo tak nějak. A tu jsem uvedl, že skalní útvar, kterým řeka Labe vtéká do Ústecka, nese odjakživa název Česká brána - latinsky Porta Bohemica. Jenže to se nám zdálo moc dlouhé a tak nějak příliš reálně lokální a tak jsme hledali dál. Nic kloudného jsme ale nevymysleli, až Zbyněk Jelínků prohlásil, že lidé přece vědí, že Porta není v Číně, a že tu Bohemicu můžeme kliďánko vynechat.
