Nohybská kultura v letech 1976–1985
Vzpomínky muže v pozadí, tak by se dala charakterizovat knížka Ivana Dvo?áka o koncertech a kulturních akcích, které po?ádal pod hlavi?kou t?lovýchovné jednoty Nohyb. V doslovu léka?e Radkina Honzáka najdeme dokonce termín „nepatetické memoáry“, který p?esn? vystihuje nenápadnou osobnost autora, jenž popisuje sv?j každodenní únavný boj s ú?ední mocí socialistického ?eskoslovenska o možnost uspo?ádat koncert, p?ipomenout fanoušk?m dílo Voskovce & Wericha & Ježka nebo jen sejít se ve?er s trampskými bardy Mikim a Wabim Ryvolovými. Svoji druhou, bytostn? soukromou, válku vedl Ivan Dvo?ák také denn?, a sice s vážným onemocn?ním.
CD nahrané ve studiu Good Day Records v únoru a b?eznu 2009. Vydalo sdružení Sekvojmusic v kv?tnu 2009. Nahrála Sekvoj ve složení Karolína Skalníková, Olda Dolejš, Pavel Hurt, Pavel Krumphanzl, Mirek Burian a její host David Landštof (perkuse).
Všechna tvoje slova uložil jsem do krabic,
přečtu si je znova, až nebudu dělat nic.
Až nebudu mladej, ale ohnutej a slabej
Sp?chají a nad ránem jsou cesty plný nedo?kavých vl?at, který z teplých doupat utíkají žít.
Sp?chají, kde v ohni v kruhu z kamení, každý to svý trápení spálí, to aby bylo líp.
Ještě malou chvíli, než rozhoupají zvon, v ozdobených věžích Samarkandu,
než se brány zavřou, než umře další strom, než olíznem slanou kapku na rtu,
/:ale nebudeme spolu snídat, už nám vyschla plná číš,
tyrkysové vody řeky Siab, vezmou o čem sníš.:/
Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj,
ať vám poví, proč mi říkaj, proč mí říkaj Toulavej.
Je srpnový pátek a na horách sněží,
někdo jde vzhůru, někdo si věří,
krosna na zádech tíží jak žulový blok.
