Sp?chají a nad ránem jsou cesty plný nedo?kavých vl?at,  který z teplých doupat utíkají žít.
Sp?chají, kde v ohni v kruhu z kamení, každý to svý trápení spálí, to aby bylo líp.

Spěchají, prsty v strunách zarytý a na rukávech vyšitý, domovenky s lesní moudrostí,
spěchají, aby za zády jim zůstalo pár zbytečných a hloupých starostí.


Poslouchej, možná že jsi ztratil sílu, možná nemáš ani víru a možná, že ti vzali mnohem víc.
Poslouchej, každá kytka jednou zvadne, nejvyšší strom časem padne a rub může být lepší než-li líc.
Poslouchej, otevřou se studánky a z lidských dlaní pohárky a ty první podáš žíznivému pít,
poslouchej, ještě ti držím místo u ohně a všude ticho, láska, mír a klid.



Hudba a text: Vojta Kiďák Tomáško