Festival Okolo Třeboně, je také součástí Štafety PFP 2025.
Jak zhodnotil letošní, už 34. ročník jeho pořadatel Pavel Barny Barnáš?
Festival máte zdárně za sebou. Je jasné, že organizovat takto velkou akci dá práci a věřím, že jste si na chvíli oddechl. Když se ale ohlédnete za již 34. ročníkem, co podle vás nejvíce vystihovalo letošní atmosféru festivalu? Bylo to nadšení diváků, vydařené počasí nebo něco jiného, co vás osobně potěšilo?
Počasí samozřejmě udělá radost každému a lepší jsme si nemohli přát. Potěšilo mě otevření další scény v Klenbách - Útulná komorní scéna v centru města a mohli jsme si tam letos užít krásné koncerty Štěpána Kojana, Saši Niklíčkové, kapely Lautrec, Mirka Ošance, Moniky Sonk nebo kapely Svatopluk. V příštím roce zde plánujeme program ještě rozšířit.
Co je pro vás každý rok při přípravách festivalu nejnáročnější a co naopak nejvíce motivující?
Je to pokaždé jinak. Co se někdy zdá jako vyřešené, další rok může být problém a motivací je dělat lidem radost :-).
Festival Okolo Třeboně je známý svou nezapomenutelnou atmosférou. Čím je podle vás tak jedinečná?
Z mého pohledu je Okolo Třeboně taková velká hostina a každý si tam najde něco, co mu udělá radost. Nepochybně důležitou kulisou je město a jeho okolí. Letos jsme měli třeba novinku, prohlídky města s Třeboňákem :-)
Na letošním festivalu Okolo Třeboně bylo možné shlédnout nejeden zajímavý koncert. Karel Plíhal, Laco Deczi, Asonance nebo Nezmaři, to jsou známá jména, která bezesporu přitáhnou diváky. Bylo tam ale i mnoho méně známých účinkujících, kteří si za svou hvězdou teprve kráčí. Podle čeho je vybíráte?
Jako muzikant vnímám, že je potřeba dát možnost začínajícím muzikantům a potěší mě, že z mnohých, kteří zde začínali jsou již velké hvězdy. Třeba Tomáš Klus, Jelen, Epydemye, Xindl X a mnoho dalších. Výběr je jak osobní, z návštěv klubů anebo finále soutěží jako je SAI nebo Porta. Do Třeboně, jezdí právě i ti, kteří se zajímají o mladé kapely. A jsem rád, že kapely se pak do Třeboně vrací a už to nejsou neznámá jména.
Letos jste si v rámci štafety PFP vybíral do programu i finalisty Porty. A všimla jsem si, že jich bylo víc. Alfasrnec, Slehni Mech a také letošní vítěz Porty Lautrec.
Co vás osobně na finalistech Porty letos zaujalo?
Vždy mě zaujme, jak se každým rokem zvedá úroveň. Kapely ve finále jsou opravdu na vysoké muzikantské úrovni a jen záleží, kolik se jim podaří oslovit příznivců, než naplní kluby, sály a někteří i mnohem větší prostory. Je to velká alchymie a po všech zkušenostech co mám v tomto žánru, nepochybně platí: největším uměním je zaujmout hospodu a není to sílo aparatury.
Kolik návštěvníků letos festival přilákal a jak se zájem vyvíjí v posledních letech?
V našem případě byl pokles během covidu. Ale vzhledem k tomu, že festival byl vždy takový útulný, tak to nebylo nic razantního. Co je potěšující, že se to opět vrací do původní doby.
A občas, když se pustíme do velkých samostatných koncertů, kde je návštěvnost v tisících, tak to vnímám jako milé zpestření. Co se týká letošního roku tak všechny se to pohybuje kolem 3500 návštěvníků.
Přinesl letošní ročník nějakou novinku, kterou plánujete zachovat i pro další ročníky?
Určitě novou scénu v Klenbách, a také vítání východu slunce na třeboňských lukách.
Máte nějaký vzkaz pro návštěvníky, kteří přijeli letos, a pro ty, kteří váhají, zda příští rok dorazit?
Užijte si s námi pohody - Prázdniny začínají v Třeboni
Jakmile festival skončí, už se plánuje další ročník. Máte už představu, na koho se mohou diváci těšit v roce 2026?
Samozřejmě bychom byli rádi , aby se objevili všichni, co tu letos byli a vzhledem k tomu, že příští rok budeme slavit 35 let, tak plánujeme rozšířit festival na dvojnásobek, než byl letos.
Od září začneme zveřejnovat účinkující na www.okolotrebone.cz.
Děkuju za rozhovor.
Denisa Marková.
