Festival divadla a hudby Kahan rozsvítí romantické Lesní divadlo Na Skalce
Štafeta PFP, zastávka druhá
Jen pět dní po nymburském zahájení přebírá štafetový kolík PFP Příbramsko. Ve dnech 29. a 30. května 2026 ožije folkem, country a divadlem jedno z nejromantičtějších míst u nás – Lesní divadlo Na Skalce v Novém Podlesí u Příbrami. Tento unikátní amfiteátr, citlivě zasazený do bývalého lesního lomu, v sobě nese obrovský kus historie a lidského nadšení. Místní mládež ho totiž začala budovat svépomocí už v roce 1946 a spoustu kamene a materiálu tehdy odnosila doslova v rukou a na zádech.
Dnes je Kahan zavedenou dvoudenní přehlídkou, která v sobě spojuje hudební i divadelní světy. Popovídali jsme si s pořadatelem Václavem Knechtlem o tom, jak se na letošní ročník připravuje a jaká specifika přináší pořádání festivalu uprostřed brdských lesů.
Vaše lesní divadlo má fascinující historii – od roku 1946 ho brigádnicky budovala místní mládež doslova „na zádech“. Cítíte i dnes, po tolika letech, v základech amfiteátru to původní nadšení a bratrskou energii, která tam byla vložena?
Ano, myslím že toto jste vystihl naprosto přesně. Je to tam cítit na každém kroku. Ta bratrská energie a nadšení které bylo do tohoto místa vloženo už 80 let se vrací návštěvníkům i pořadatelům. Letos je to přesně 80 let od vybudování tohoto překrásného místa. To místo má svůj genius loci a od roku 2021 je i neodmyslitelně spojeno právě s KAHANem. Festival totiž původně vznikl v hospodě a jeho první ročníky se dokonce pořádali v pivovaru. Ale covid 19 nás z původního zimního termínu přesunul na termín tehdy ještě letní kdy nebylo tolik omezené shromažďování a kulturní akce. Zkusili jsme tedy jeden rok uspořádat na místě kde se již v minulosti folkový festival konal a kam návštěvníci byli zvyklý chodit a pak už jsme se zpět vracet nechtěli. Nejčastěji to slyším od vystupujících kapel, že to místo má pro ně zvláštní atmosféru a hraní tam je vždy zážitek. Spousta těch účinkujících tam již v minulosti vystupovala, takže vědí do čeho jdou a moc rádi se vrací. Dost často to také přiláká úplně nové kapely i z větší dálky, protože si to mezi sebou řeknou. Lesní divadlo Na Skalce nám svou energii vrací znovu a znovu a pro mě je to srdeční záležitost.
Amfiteátr leží v bývalém lomu uprostřed lesa. To s sebou nese nádherný genius loci, ale i logistické výzvy – lidé k vám chodí pěšky a kvůli chybějícímu signálu v lese nelze platit kartou. Jak vaši diváci reagují na tento „přírodní offline režim“? Berou to jako vítaný únik z moderního světa? A nezabloudí ve shonu a široké nabídky kolem?
Je pravda, že doprava na místo je pro mnoho návštěvníků složitější. I proto zde skončil původní folkový festival Huntík, který se přesunul na jiné, dostupnější místo. Ale kdo jiný, než právě folkaři by měli být zvyklý na možná trochu nepohodlí, nějaké kroky navíc a příjemnou procházku lesem. Od hlavní silnice je to do divadla jen 500 m, což ve skutečnosti není tolik. A pro lidi, kteří se špatně pohybují umožňujeme vyvézt je autem až na místo. Stejně všechno i KAHAN se postupně vyvíjí a to sebou nese ruku v ruce i modernizaci. Již minimálně druhý ročník lze vstupné na místě platit kartou. Toto privilegium nám přináší dlouhodobá spolupráce na prodeji vstupenek s divadlem Příbram. Dokonce i občerstvení v cukrárně u Juráška, která je velmi vyhlášená mimo jiné svými oceněními regionální potravina lze platit kartou. Jen hlavní kantýna a některé stánky s doplňkovým zbožím je zatím offline. Jestli diváci berou přírodní offline režim, jak jste pěkně poznamenal jako vítaný únik z moderního světa nevím, ale osobně si myslím že ano. Jsou o tom dopředu informovaní a když se vypravují na toto místo, tak nějak s tím počítají. Ale znám to samozřejmě z vlastní zkušenosti. Taky jsem zvyklý kde to jde platit vše kartou a když to někde nejde musím hned hledat bankomat a vybírat. To je samozřejmě v našich končinách nedostatkové zboží. Takže věřím že některým lidem to může způsobovat problémy. Ale vesměs se s negativními ohlasy nesetkáváme. Kdo k nám zabloudí, odchází většinou nabitý a odpočatý a nese si v kapse ten pomyslný žhavý uhlík jak o něm Wabi zpíval.
Festival Kahan je specifický tím, že vedle folku a country dáváte velký prostor také divadlu. Jak se tato dvě umělecká odvětví v Lesním divadle doplňují? Neperou se spolu dva žánry? Vyplatí se risk s počasím, když to jde třeba realizovat někde v jistotě kulturního domu?
Tím je právě náš festival jedinečný. Spojení folku a divadla vzniklo tak, že jsem jen spojil svoje dvě životní vášně. Folk a ochotnické divadlo. Když jsme to zkoušeli poprvé propojit, nevěděli jsme jak to dopadne a jestli se to ujme. No a letos je to sedmý, respektivě osmý festival v této podobě a vypadá to, že si své diváky stále nachází. Lesní divadlo je právě zrovna co se týče těchto dvou uměleckých odvětvích to úplně nejvhodnější místo. O Huntíku jsem se výše již zmiňoval ale už sám název lesní divadlo Na Skalce vypovídá o původním účelu místa. Od zmiňovaného roku 1946 se zde pravidelně hrávají různé divadelní hry od všemožných ochotnických i profesionálních spolků. Domovským spolkem je tu divadelní soubor Skalka z Obecnice který zde hraje již pěknou řádku let a do jehož řad patří místní ochotníci. Tento soubor zde hraje pravidelně několik představení na začátku prázdnin a nebývá výjimkou návštěvnost 300 + diváků na každém představení. Rekord a hranice kapacity šplhá někam k 500 diváků. Takovou atmosféru jsem tu z posice ochotníka také zažil a je to opravdu něco nepopsatelného. Tímto jsem trochu obsáhleji odpověděl na otázku zda se tyto žánry neperou. Osobně myslím že ne a přidává to KAHANu na originalitě. Co se týče počasí, zatím bylo na KAHAN vždy příjemně, někdy až letně a maximálně malá přeprška. Jednou si pamatuji že hlásili zrovna lijáky ale naše divadlo to jako zázrakem obešlo. Rozčísly to brdské osmistovky na jejichž úpatí divadlo leží. Tak to v Novém Podlesí bývá často, že díky jeho poloze na úpatí hor, tak se totiž Brdy vůbec nebojím nazvat, se mu bouřky často vyhýbají. A jsme za to moc rádi.
V programu letošního ročníku se hned v pátek představí formace Vážky Brno, což je vítěz Podbrdského kola Porty 2026. Jak moc je pro Váš festival zajímavé propojení s Portou a její štafetou, při hledání „čerstvé folkové krve“ A jak jste si Vážky vybral?
Vážky to je velmi zajímavá energicky znějící mladá trampská kapela, která má před sebou ještě velká festivalová pódia. Taky jak jste zmiňoval, oslovily porotu Podbrdského kola porty na tolik, že ho celé vyhráli. Což bylo překvapení pro všechny. Jen si to představte. Do Brdských lesů přijede parta mladých lidí trempovat, zahrají si u ohně a pak si řeknou, že si brnknou na místní Portě stovky kilometrů od domova jen tak pro zábavu a vyrazí domů. No a večer telefon, Vy jste to celé vyhráli. Zní to trochu jak příběh z pohádky ale je to realita. Už tím mě Vážky zaujali. Když jsem je slyšel právě na letošním Podbrdském kole Porty. Tuhle soutěž jsem letos navštívil po druhé s několika motivy. Te první užít si aspoň jeden folkový den, který nepořádám a mohu se do toho plně ponořit, a druhý motiv, vybrat si kapelu pro vystoupení na letošním KAHANu. Nastavil jsem si to tak že vždy oslovíme s nabídkou hraní všechny, kteří postoupí do finále Porty v Řevnicích. Minulý rok to byla Medovina, která mimochodem vystoupí i letos a Barbora Soukupová s Monikou Sonk. Vážky tak letos budou i jedním z nejvzdálenějších vystupujících v historii KAHANu. Dál už to měl jen Víťa Troníček, se svým triem, který tuším že v roce 2021 přejížděl na KAHAN z hraní v Ostravě. Propojení s Portou je pro nás velmi zajímavé a zároveň velmi vysoko ceněné. Porta je přeci jen ve světě folku tím pacemakerem, nebo jinak řečeno tím festivalem kam diváci i kapely dost často vzhlíží. Sám jsem si říkal, před tím, než přišla nabídka od na spojení našeho festivalu s Portou pomocí štafety, že by se mi líbilo, kdyby KAHAN byl jednou předkolem Porty. Ale s nabídkou stát se jedním z partnerských festivalů Porty nám vše do sebe začalo zapadat. Dává nám to celé hluboký smysl a jsme rádi za to, že to funguje. Je pravda že i díky štafetě poznávám nové, mladé tváře folkové scény, nebo skryté talenty, které pak mohu zvát samozřejmě i na KAHAN.
Jelikož se váš festival koná ještě před hlavním řevnickým finále, máte možnost si vybrat někoho z předkol nebo z minulého ročníků. Sledujete pak jako dramaturg cestu kapel, které u vás zahrají, a pojedete pak třeba fandit do Řevnic?
Jak jsem již odpovídal výše. Jezdím na oblastní předkolo porty a dává mi hluboký smysl to, že kapely nebo písničkáři kteří se přihlásí na podbrdské kolo mají dost často nějaký hlubší vztah k podbrdsku a okolí. A to je jeden z cílů našeho festivalu, propojovat mimo jiné místní folkaře a okořenit to i těmi vzdálenějšími, aby si v tom každý vybral to své. Přiznám se že úplně bedlivě cestu kapel, které si u nás zahrají díky štafetě nesleduji, ale samozřejmě zajímám se o to, kdo Portu tentokrát vyhrál a zda to nebyla zrovna kapela co u nás hrála. Do Řevnic se žel nedostanu, a to i díky tomu, že v datu konání Porty mýváme premiéru s naším ochotnickým spolkem, právě v našem lesním divadýlku v Novém Podlesí. Které o měsíc dřív hostí festival KAHAN.
Doporučujete návštěvníkům vybavit se teplým oblečením, karimatkami na dřevěné latě a pláštěnkami, protože hlediště není kryté a hraje se za každého počasí. Stalo se vám už někdy, že by počasí prověřilo brdskou odolnost diváků na maximum?
Ano, patří to k tomu místu. Být dobře vybaven na pobyt v lese, aby pak zároveň nic nenarušovalo můj zážitek z festivalu. Nám se naštěstí, jak jsem zmiňoval výše, zatím veškeré nepříznivé povětrnostní podmínky vyhýbají. A jsme za to vděčný. Ale párkrát jsem tu liják zažil co by ochotník a to teda stálo za to. A právě diváci, kteří na představení přišli vytáhly deštníky a zůstaly na místech. Divadlo se dohrálo i v dešti a diváci i tak byli moc spokojení. Takže můžeme hrdě říct, že máme odolné diváky. A to se vracím zase zpátky na začátek k těm srdcařům.
Povězte nám, kdo tvoří to současné „tvrdé jádro“ Kahanu? Bez kterých pomocníků, sponzorů či kamarádů by se brány Lesního divadla Na Skalce na konci května neotevřely?
Tak to tvrdé jádro festivalu tvoříme v současné chvíli my s bráchou, kteří původně s myšlenkou festivalu přišli a udělali první ročník tenkrát ještě v hospůdce Za Komínem v Novém Podlesí. Dále pak moderátor Jarda Pulec a kamarád Pepa Vlasatý. Každý z nás už tam má roky své úkoly bez kterých by to nefungovalo. Jsem vděčný za nadšení kluků a že je to pořád baví. Třeba takový Pepa. Od té doby co jsme se přesunuli do lesního divadla neslyšel ani jeden ročník festivalu, protože vždy věrně stojí dole u závory a organizuje vjezd do areálu pro účinkující a parkování pro návštěvníky. Ovšem bez této zásadní role by náš festival nemohl existovat. Vážím si jeho pomoci. Dalšími velmi důležitými členy tvrdého jádra organizačního týmu festivalu už jsou bezesporu zvukaři R + R Stöhrovi, kteří svojí práci dělají naprosto excelentně. Díky nim je zvuk na KAHANu vždy vytříbený. I Ti stáli u zrodu KAHANU a zvučí ho věrně od jeho začátků. I jejich práce si nesmírně vážím. Nechci zapomenout ani na dlouholeté spolupracovníky. V prodeji vstupenek je to divadlo Příbram. Které se nám o tuto věc stará velmi dobře a my máme díky nim o velkou starost méně, dále občerstvení z divadelní kantýny, které pro nás griluje klobásy, točí pivko a prodává všelijaké slané i sladké dobroty. Další, kdo si zaslouží obdiv je i kamarád Kuba který dobrovolně ve svém volném čase zajišťuje se svojí sanitkou zdravotní a zároveň i požární dozor. Ale samozřejmě to všechno se nemohlo uskutečnit bez sponzorů a dárců. Těmi hlavními jsou město Příbram. Které nás věrně podporuje již roky a bez jejich podpory by to nešlo. Stejně tak jsme vděčný za Obec Podlesí, která nám od vzniku spolku poskytuje dotaci na celoroční provoz. Právě většina z těchto prostředků padne zrovna na KAHAN. Naše obec velmi podporuje místní kulturní život a my so toho moc vážíme. Dalšími důležitými partnery jsou Pekárny Vodička Příbram, kteří již několik let věrně darují festivalu pečivo pro občerstvení účinkujících a organizátorů. Je to velká pomoc a moc si toho vážíme. Dále pak menší ale pravidelní dárci jako třeba Sitex euro, který nás podporuje také již několik let. Nerad bych zapomněl na Nadaci Partnerství OSA, která nám minulý rok darovala taky poměrně významnou částku. Nebo Nadace Život Umělce, která nás již v minulosti také několikrát podpořila nižší částkou. Televize Fonka nám zase každý rok vytvoří video-pozvánku a reportáž z festivalu. Nerad bych na kohokoliv zapomněl ale věřte, že těch důležitých osob a institucí pro to, aby festival mohl proběhnout, je mnohem více. Vážíme si každého z nich a jsme jim za jejich díl skládačky jménem KAHAN vděčný.
Pojďme diváky pořádně navnadit na program. Letos máte v nabídce zavedené folkové stálice jako Luboš Stranďa Straník s S-bandem nebo trio Přelet M.S., ale také spoustu lákadel a rarit – křest nového CD Miroslava Baldrycha, netradiční spojení ukulele a Hang Drumu, písničkáře mluvícího pozpátku nebo skvělé taneční soubory. Na které konkrétní zážitky, hvězdy a festivalové „atrakce“ byste vy osobně letos diváky nejraději pozvali, aby si víkend u vás nenechali ujít?
Já bych rád letos diváky pozval na všechny vystupující, protože úplně všichni jsou skvělý a zaslouží svoje místo na festivalovém pódiu. Letos je to ještě umocněnější tím, že všichni vystupující přijíždí hrát, zpívat a tančit za jedním hlavním účelem. Vzdát holt kamarádovi Petrovi Cihelkovi. Paraplegikovi, který nás opustil o uplynulých vánocích a bude tak poprvé na KAHANu chybět. I on patřil k zakladatelům festivalu. Petr byl neuvěřitelný. I přes to, že se celý život potýkal s následky dětské mozkové obrny a skončil na vozíčku prakticky ochrnutý od krku dolů, hlava mu neuvěřitelně myslela. Byl to člověk se srdcem na pravém místě. To srdce mu bilo převážně pro folk a našel v něm svůj životní smysl. Díky skvělé rodině, na kterou měl Petr štěstí mohl být na obrovské spoustě koncertů a festivalů a poznat velké množství kapel i muzikantů a dalších lidí spjatých s tímto hudebním žánrem. A to je i důvod, proč je letos tolik vystupujících, Ve všech, s kým se Petr setkal zanechal hlubokou a nesmazatelnou stopu. Vím, že měl vždy rád pěkný folk, divadlo i tanec, a taky vím, že letos by si to opravdu užil. Všichni vystupující se dá říct jsou jeho krevní skupina. A proto tady teď na nikoho konkrétního zvát nebudu. Přijďte si festival užít jako celek, Zavzpomínat na kamaráda, vzdát mu tím že přijdete holt, a prožít naprosto nezapomenutelné okamžiky a vlastně celé dva dny plné folku, divadla a tance a samozřejmě večerních táboráků s účinkujícími. Přespání pod stanem, širákem, na pódiu nebo třeba v autě k tomu neodmyslitelně patří... A jak by zazpíval Wabi, kdyby tu s námi byl: „Každý si schová do kapsy ten žhavý uhlík, který ještě zbyl mu, ten uhlík to je jistota že všedními dny člověk nezmagoří, čas od času se podívá a řekne, je to dobrý ještě hoří“...
Václave, děkuju za rozhovor a ať se Kahan podaří nejen letos, ale i příští sezóny
Jirka Vondráček
________________________________________
Štafetový kolík přebírá Country na kolejích (Chřenovice) a FolKaliště (Kaliště u Humpolce)
Kdy: 5.-6.6. 2026
Z nymburské vodárenské věže jsme se přesunuli do příbramského lesního lomu a naše folk-country štafeta běží dál! Už brzy vám v ePortýru představíme, kam se kolík PFP posune v červnu. Sledujte nás!
