První červnový víkend (5.–6. června 2026) bude v naší štafetě pořádně nabitý. Současně s chřenovickými kolejemi se totiž rozběhne muzika i v malebném údolí Českomoravské vysočiny. Naším čtvrtým zastavením je festival příjemné melodické hudby FolKaliště, který se koná u bývalé kovárny Na Bělici nedaleko Humpolce. Tato akce je široko daleko vyhlášená svou milou rodinnou atmosférou a nefalšovaným kamarádským přístupem.
Povídali jsme si s hlavním pořadatelem Pavlem Novákem o tom, jak se v dnešní době dělá moderní festival uprostřed lesů, jak mu v tom pomáhá internet a co říká na synergii naší Štafety PFP.
Vaše údolí u bývalé kovárny Na Bělici je obklopené hustými lesy a má pověst místa s neopakovatelnou rodinnou a komunitní pohodou. Jak se Vám daří tento křehký, přátelský ráz festivalu udržovat i s přibývajícími ročníky?
Lesů sice po kůrovcové kalamitě na Vysočině výrazně ubylo, ale příroda si sama poradí a lesy se opět vzmáhají. Základním aspektem je zázemí objektu, který v létě slouží jako pionýrský tábor a tudíž je vybaven vším potřebným a my můžeme vytvářet domáckou atmosféru, ke které přispívá i možnost vlastního cateringu tradiční české kuchyně.
Když se podíváme na Váš letošní konkurz pro scénu Totem, udělali jste skvělou vědecko-technickou inovaci – zapojili jste do výběru tří vítězných kapel přímo diváky skrze dvoukolové internetové hlasování. A s tím mě zajímá, jak moc obecně využíváte sociální sítě a internet k propagaci FolKaliště? Zvládáte tuhle digitální komunikaci sám, nebo na to máte v týmu specializované lidi?
Po pravdě řečeno, rád bych uvítal někoho, kdo by v této oblasti trošku vypomohl. Jsem z generace, která, jak bych to řekl, zamrzla na facebooku a s tím si vystačím. Ale hlavní propagace dnes už probíhá hlavně tam.
Folkaliště je pevnou součástí naší Štafety partnerských festivalů (PFP). Jak se Vám osobně tento systém vzájemné spolupráce a podpory nové folkové krve líbí a jaký má podle Vás význam pro celou naši scénu?
Myslím si, že spolupráce festivalů v tomto žánru je prospěšná, protože diváci aspoň dostávají lepší a ucelenější přehled o akcích co se konají. A pokud pořadatel dokáže akci dostat do hlubokého podvědomí obecenstva, tak by byl hřích neposkytnout prostor těm začínajícím, kteří se k tomu svému obecenstvu potřebují propracovat.
Letošní termín sdílíte se sousedním festivalem Country na kolejích, což je od sebe 30 km. Ten žánr je ale hodně o přátelství a setkávání, i když bez rivality to samozřejmě v hudbě nejde. A každý festival usiluje o to své publikum, na kterém úspěšnost festivalu stojí. Dá to hodně práce, udržet festival v úspěšném chodu?
To tak trochu souvisí s tím, co jsem řekl už dříve. Od začátku našeho festivalu jsem dbal na to, aby to byla akce hlavně pro diváky. Ano, servis pro účinkující je taky důležitý, ale na prvním místě je pro mě návštěvník. A po čase, když si diváci v předprodeji kupují vstupenky a při tom řeknou, že jim je vlastně jedno kdo bude na festivalu hrát a určitě přijedou hlavně proto, že se u nás cítí dobře, to je pak pro pořadatele největší odměna.
Program na Vaší hlavní scéně je dost nabitý – diváci se mohou těšit na Spirituál Kvartet, Malina Brothers, Nezmary nebo Jiří Vondráček Trio. Na které konkrétní zážitky a festivalové „atrakce“ byste hudební fajnšmekry letos nejraději pozval?
Každým rokem se snažíme přivést do Kaliště někoho nového a za 15 let konání festivalu se u nás vystřídalo cca 170 různých kapel, dvojic nebo písničkářů. Letos poprvé u nás vystoupí vámi zmiňovaný Spirituál Kvartet, Jiří Vondráček Trio, Forehand a někteří pro nás známí interpreti přijedou s novými skupinami jako Pavlína Jíšová nebo Luboš Stráník. Takže se určitě diváci mají na co těšit. Kromě toho se vždy snažíme festival trošku inovovat. Letos například nově bude v rámci festivalu tzv. freezóna, kde budou houpací sítě, sedací vaky a podobně.
V pokynech pro návštěvníky s humorem i vážností zmiňujete různé technické oříšky – louku rozrytou od divokých prasat, páteční dočasnou odstávku proudu v celém Kališti nebo uzavírku příjezdové silnice. Zdá se, že pořadatel na Vysočině musí být připraven na cokoli. Jak se Vám daří tyto organizační výzvy řešit s takovým klidem a nadhledem?
Jsme v přírodě, a že na naší festivalovou louku si dělají nárok i divoká prasata, s tím se prostě musíme smířit. A problémy jsou od toho, aby se řešily, když nastanou. Letos například v průběhu května se vlastník areálu pustil do realizace nové ČOV pro chalupu, tak potichu doufáme, že do festivalu bude vše v pořádku a akci to nijak nenaruší.
Sami návštěvníkům doporučujete vzít si deky a karimatky na dřevěné latě a teplé oblečení, protože hraje se za každého počasí. Co je pro Vás tou největší odměnou, když vidíte diváky, jak v pláštěnkách nebo pod hvězdami zpívají s kapelami společně až do noci?
Myslím, že návštěvník festivalu našeho žánru je vždy dobře připraven, protože jak se říká „není špatné počasí, jen špatné oblečení“ a folkový fanoušek je nepromokavý. A ano, spokojenost diváků je tou největší odměnou pro nás všechny.
Povězte nám na závěr, kdo tvoří to současné srdce a štáb FolKaliště, bez kterého by se brány amfiteátru Na Bělici letos neotevřely? A máte rozdělené funkce, nebo je to jeden velký pracovní úprk všech?
Tak tolik prostoru, abych tady vyjmenoval všech těch 70 lidiček, kteří nám pomáhají stavět, bourat a hlavně starat se o pohodlí všech návštěvníků, asi nemáme. Ta dlouhodobá příprava je hlavně na mně a správkyni areálu Terezce Kutišové, ale jak se blíží termín, zapojuje se čím dál větší okruh pomocníků. A hlavně za 15 let konání festivalu už všichni vědí, kde jsou potřeba a co se od nich očekává. O to je to ve finále snazší.
Díky za rozhovor a přeju fajn počasí a fajn diváky.
Jiří Vondráček
________________________________________
Štafetový kolík přebírá... Folkové chvojení (19. - 20.6.) a Muzikantský heřmánek (20.6.)
Kdy: 19-20.6. 2026
Kde: Vysoké Chvojno a Heřmanova huť
Z Kaliště u Humpolce, kde se moderní internetová propagace potkává s romantikou bývalé kovárny, se naše festivalové léto sune dál do června. Kam dorazí štafetový kolík PFP příště? Sledujte ePortýr, další rozhovor už pro vás chystáme!
