Je to už tradice, pět minut před „zvoněním“ sedí v publiku před Potlachem hrstka posluchačů, kteří chtějí mít zajištěno to nejlepší místo a spatřit při závěrečných zvukových zkouškách první kapelu. Za minutu dvanáct už sál Domu kultury hučí, aby při příchodu zpěváků a muzikantů na jeviště zcela utichl a společně všichni zpěvem Vlajky odstartovali 45. ročník Mezinárodního festivalu folk, country a trampské písně. Ti, co přicházejí pozdě, už jen těžko hledají volnou židli. Ono však i posezení na schůdcích na druhém konci sálu není k zahození.
Na jevišti zůstává čtveřice hlavních protagonistů – skupiny Pacifik, která letos slaví 40 let od svého založení. Tony Linhart, jeden z dlouholetých pamětníků Porty, se ujal slova, představil členy své kapely – Helenu Maršálkovou, Marcelu Voborskou a Jana Andělína Frühwirt, a poté už vítal jednu kapelu za druhou. Pět gratulantů přišlo večer Pacifiku poblahopřát a přispět do obrovské kytice svými oblíbenými i zcela novými písničkami.
Komentář byl vtipně doprovázen pravdivými i tak trochu přikrášlenými příhodami ze společných setkání. Bez výjimky všichni účinkující gratulanti oceňovali vliv Pacifiku v uplynulých letech na jejich rozhodování, kterým směrem se vydat ve své tvorbě.
Při gratulacích nechyběly květiny, lahve s vínem, když Ostraváci nezůstali nic dlužni své vynalézavosti a nechali připravit pugéty z čeho jiného, než z pravých ostravských klobás.
Všichni, včetně Pacifiku, se na páteční večer těšili a svá vystoupení vyplnili těmi nejúspěšnějšími skladbami. Oslavu jubilea a zahájení Porty si naplno vychutnaly brněnské Ozvěny, pražská Sekvoj, ústecká Náplava, která přinesla do Potlachu oživení dvěma protiválečnými songy, z nichž jeden věnovala památce nedávno zahynulého českého vojáka v Afghánistánu.
Překrásnou tečku za gratulacemi udělal písničkář Vojta Kiďák Tomáško a ostravská kapela Tempo di vlak.
Z Ostravy do Ústí n. L. je to pěkný kousek, a tak se nedivíme malému zpoždění mladého ostravského trampa Marka Hořejše, který svým houpavým pohybem mezi posluchači každoročně zpestří potlach i samotné soutěže. Na Portu se vždy dobře připraví, letos dokonce vyrobil několik poutačů, aby zdůraznil svou podporu jak Pacifiku, tak hlavně svým krajanům.
„Atmosféra Porty v Ústí n. L. je fantastická, je tu slyšet hodně žánrů v podání vynikajících kapel, proto i ta cesta vlakem stojí zato. Spím ve stanu a nemohu se dočkat rána, abych stihl všechny programy,“ uvedl Marek.
Potlachem překrásný večer neskončil, všichni, co překonali únavu, si společně ještě nějaký čas pozpěvovali v přísálí Domu kultury.
(se)