Ahoj Pavlíno, konečně jsem se dostal k tomu, abych s Tebou udělal rozhovor pro internetovýčasopis Portýr. Začínám se tedy ptát: V kterém roce jsi poprvé na Portu přijela a s jakou skupinou?
V roce 1982 s kapelou Sem Tam a zároveň hned se Žalmanem a spol. ve složení Žalman – Jíšová – Hlaváč.
Ve skupině Sem tam hrála s Jardou Matějů, kterého pak vystřídala v Nezmarech. Poté, co se vydala na sólovou dráhu, byla na Portě velice častým hostem. Myslím, že se zúčastnila všech Jihlavských ročníků (pozn. autora).
Jak se Ti tehdy na Portě líbilo?
Líbilo se mi úplně všechno. Byla jsem mladá, to se kouká na svět jinýma očima. Všechno bylo nové a překvapující, každý den prožitý na Portě tehdy byl jak jeden nový život.
Kdy jsi napsala svůj první text a poslala ho do soutěže?
Žádné moje texty v soutěži nebyly, jen jsem zpívala, nic jsem nepsala. Moje první melodie, která vyšla na černé vinylové desce, byla natočena hned na album Bluegrass 90, otextoval ji Žalman a jmenuje se Namaluj mi. Vznikla v pražském bytě Pavla Maliny. První celá písnička se jmenuje Tak už musím jít – natočila ji kapela Sem Tam na své první cédéčko a já už jsem v té době členkou kapely Sem tam nebyla. Jen jsem jim tu píseň dala.
Na Portě jsi účinkovala ještě mnohokrát s růnými kapelami. Jak se Ti líbilo loňské finále Porty v Ústí nad Labem?
Nemohu to posoudit, přijeli jsme s klukama nadoraz, protože jsme přejížděli z jiného hraní ze severní Moravy. Takže jsme přijeli, hned hráli a pak zase jeli hned domů.
Od roku 1982 jsi zpívala s Pavlem Lohonkou ve skupině Žalman a spol. Jak jsi se s Pavlem Žalmanem Lohonkou seznámila?
Znala jsem ho už jako malá holka. Chodila jsem natáčet dětské rozhlasové hry do Českého rozhlasu v Č.Budějovicích do činoherního studia. Naproti přes chodbu bylo studio hudební. Tam Žalman natáčel s Minnesengry. Já znala jeho, on mě ne. Sám mě oslovil až jako zpěvačku skupiny Sem Tam. Ve folk klubu v ČB v Besedě.
S Pavlem Žalmanem Lohonkou jste v původním složení kapely Žalman a spol. natočili dvě desky. Jak vzpomínáš na jejich natáčení?
Vzpomínám spíš na to první natáčení. Bylo to mé první natáčení desky vůbec. V té době jsem byla na praxi v rámci studia na PF v ČB na střední stavební průmyslovce jako praktikantka. Učila jsem dopoledne studenty a ve dvě byl nástup ve studiu. Měla jsem fajn dohlížející profesorku – paní Vozáryovou. Maminku bratří Vozáryů, kteří jsou známí z kapely Oceán. Takže mi fandila a pouštěla mě ze školy tak, abych stihla natáčení včas.
V roce 1990 jsi odešla z kapely Žalman a spol. na mateřskou, ale dlouho jsi na ní nepobyla. Hned jsi se objevila ve skupině Nezmaři. Jak k tomu došlo?
Jednoduše. Devět dní před porodem za mnou přišel Tonda Hlaváč, že se v Nezmarech uvolnilo místo po Jardovi Matějů, a jestli bych tam nešla. Tak jsem kývla, protože jsem věděla, že u Žalmana bude už Lenka Slabá.
Ve skupině jsi byla 12 let. Natočila jsi s nimi spoustu CD. Které období s nimi považuješ za nejlepší? Které CD Nezmarů máš nejraději a proč?
Nemůžu hodnotit cédéčka podle stupínků. Každé bylo fajn, na každém jsou oblíbené písničky. Jak jde život, některé písně upřednostňuješ podle toho, o čem jsou. Na všech těch cédéčkách jsou mé oblíbené písničky. Třeba duet Dávno se známe se Šárkou Benetkovou. Tak bych mohla jmenovat dále a písničky by byly, co se týče obliby, rovnocenné. Takže jedna za všechny.
Napsala jsi spoustu textů. Co Tě při psaní nejvíce inspiruje?
Termín. Že je třeba ten text už konečně napsat.
Během účinkování v Nezmarech jsi také ještě působila v českobudějovické skupině Weekend. Díky tomu jsi se seznámila s Michalem Tučným a nazpívala jsi s ním pár duetů, např. písničku Sundej z hodin závaží. Jak se Ti s Michalem Tučným spolupracovalo?
Báječně. Spolehlivý, vtipný, parťák. Muž na svém místě. Byla to pro mě velká škola.
Kromě účinkování ve skupině Weekend a ve skupině Nezmaři jsi v té době měla svoji sólovou kapelu, která se jmenovala A basta. S ní si natočila album Pavlína Jíšová CD extra, na kterém jsi s Jaromírem Nohavicou nazpívala dodnes populární písničku Žába. Jak se Ti s Jaromírem Nohavicou pracovalo?
Byla jsem ráda, že přijal pozvání. Píseň měla dvě verze. Jednu pražskou s úplně jinými muzikanty a pak druhou, z Vyššího Brodu. Jarek zazpíval a nevzal si za to nikdy žádný honorář.
Teď jsi dovolím malou odbočku. Vím, že jsi velká fanynka Jaromíra Nohavici. Chtěl bych se zeptat, jak se Ti líbí jeho nové album Ikarus?
Ještě jsem ho neslyšela.
Po odchodu od Nezmarů v roce 2002 jsi natočila album s československou kapelou CS Band. Kapelu CS Band pro Tebe sestavil Pavel Malina, se kterým jsi spolupracovala už dříve na albu s Druhou Trávou. Věděla jsi od začátku, že Pavel bude Tvým spoluhráčem v nové kapele?
Záleží na tom, jaký začátek se v otázce myslí. A to nevím. Že bude hrát v triu s názvem Pavlína Jíšová a přátelé jsem samozřejmě věděla.
Jak se Ti zpívaly písničky Roberta Křešťana a Zdeňka Vřešťála?
Myslím, že je to na nich slyšet, že jsou to písničky na správném místě od správných autorů.
V květnu loňského roku jsi natočila album Andělé jsou s námi. Na tomto albu se podílela spousta zahraničních hostů. Jak se Ti podařilo dát je všechny dohromady? Jak dlouho vlastně CD vznikalo?
Muzikanty dával dohromady Pavel Malina. To je otázka pro něj. Album vznikalo přesně tak dlouhou dobu, která uplynula od natočení alba předchozího - tedy V proutěném křesle.
Na tomto albu zpíváš bez doprovodu se svojí dcerou Adélou. Jak vás to napadlo?
Napadlo to Pavla Malinu. Já bych ji sama od sebe neprosazovala, můj původní záměr byl , že si v té písni vystačím sama. Dvojhlas jsme s Adélou natočily bez jediného střihu.
Když už jsme u dcery Adély, co říkáš tomu, že sama skládá písničky?
Vím, že je úspěšná na folkových soutěžích pro mládež, např. na folkovém Kvítku. Asi bude po mamince. Na to se nedá jinak odpovědět. Matky se totiž chlubí svými dětmi.
Moc děkuji za rozhovor a těším se, že se zase potkáme na Tvých koncertech.
A já díky za příjemné otázky.
Petr Cihelka
Foto: www.countryhudba.cz
