Historie kapely se začíná psát v roce 1996, kdy se parta kamarádů usnesla, že už nechtějí hrát onen obecný „limodechotrampopop“, ale že je třeba dát muzice určitý řád. Vzhledem k tomu, že jsme všichni vzešli od táborových ohňů a byli ošleháni nejrůznějšími skautskými či turistickými akcemi, bylo hudební směřování kapely celkem jasné – hudba ve stylu country & bluegrass. Začínali jsme asi jako každý – hraním pro kamarády, později přibyly „hospodské akce“, country bály a jak šel čas tak i samostatné koncerty či různé hudební přehlídky. Porty jsme se zúčastnili jen jednou – v roce 2003 jsme nepostoupili z jihomoravského finále.
Nevím, zda jsme nějak přesně „škatulkově“ zařaditelní, ale spíše tíhneme k bluegrassu. Nemáme však žádný přesně vymezený vzor, žádnou kapelu, kterou bychom chtěli přesně kopírovat. Hrajeme skladby, které se nám líbí a hrajeme je výhradně s českými texty, protože na našich akcích je většinou 99.9% českých a moravských domorodců a my chceme, aby rozuměli tomu o čem zpíváme. Pro dokreslení situace malá historka - na festivalu „Starý dobrý western“ jsme dostali zákeřnou otázku. „Jaký, že to tedy bluegrass vlastně hrajete?“, ptal se moderátor. „Klasický, moderní, newgrass ….“. Nezbylo mi než se zamyslet a popravdě odpovědět, že hrajeme takový, jaký jsme schopni zahrát. V kostce – hrajeme převzaté skladby americké (převážně) BG scény s vlastními texty, s důrazem na zpěv ve 3-4 hlasech.

Po celé řadě personálních změn se naše sestava stabilizovala v tomto složení
• Robert „VAN“ Adamec (Uh.Hradiště) – 6-ti strunná kytara, zpěv - texty
• Vladimír „PLECH“ Doskočil (Uh.Hradiště-Jarošov) – mandolina, zpěv - texty
• Zdeněk „SID“ Hasala (Kroměříž) – banjo, zpěv
• Tomáš „TOM“ Janoška (Velká nad Veličkou) – housle
• Roman „RUMÍŠ“ Rathúský (Uh.Hradiště) – kontrabas, zpěv

To, že kapela působí v tak velkém okruhu (cca 50 km od Uh.Hradiště) je dáno tím, že většina muzikantů v okolí (Slovácké Dolňácko a Horňácko) se hudebně vyvíjí (nebo vybíjí ?) spíše v místním folklóru (či výše zmiňovaném „limodechotrampopopu“) a mu-zikantů se zájmem o tento „náš“ směr opravdu není mnoho.

Za Telegraf – Roman „Rumíš“ Rathúský

1) Pokolikáté soutěžíte na Portě?
Jako kapela podruhé (2003 – účast v jihomoravském finále), ale někteří kapelní jednotlivci mají bohatější zkušenosti.

2) Jaký je váš největší portovní i neportovní hudební úspěch?
Největším portovním úspěchem je náš letošní postup do finále. Neportovní úspěchy prožíváme vždy, když nám posluchači na nějaké akci mohutně zatleskají. To potěší nejvíc.

3) Co byste rádi v hudbě dokázali. Jaký je váš hudební cíl?
Jednou větou. Chceme hrát tak, aby to bohatě uspokojovalo nás i posluchače, a to všechno do co nejpokročilejšího věku.

4) Napište čtenářům Portýra, proč právě na váš recitál by měli na Portě přijít?
Určitě proto, aby si nás užili ! Může slíbit, že na pódiu uvidí pět mužů (v nejlepším věku a v krásných uniformách), kteří si přijedou své vystoupení opravdu užít. Určitě však od nás nikdo nemůže očekávat žádnou „závažnou generační výpověď “, spíše pohodu v metronomické rychlosti 120-144. A taky známe několik opravdu dobrých vtipů ….

5) Jak se připravujete se na soutěžní finále?
Pečlivě si hlídáme (a dodržujeme) pitný režim.

6) Co myslíte, že vám případný úspěch na Portě může dát?
Případný úspěch by byl jistě mohutným povzbuzením k pilnější a poctivější práci. A určitě by byl i mediálním zviditelněním …

7) Volná otázka. Zeptejte se na něco sami sebe nebo velkohubě :-) využijte prostor ePortýra pro vaši reklamu. Nač toho nevyužít, když je to zadarmo, že? :-))))
Raději se nebudeme sami sebe na nic ptát. Nechť za nás mluví činy …..

Foto: Archiv skupiny