Tak nevím jak na tom jsou dnešní d?ti, ale já osobn? si ?asto vzpomenu na dobu, kdy nám na táborech dohrála poslední trampská písni?ka a "velký šerif" i p?es naše prosebné hlasy odmítal spustit další. Jen neradi jsme se trousili do navlhlých stan?, ale když už jsme p?eci jen leželi zachumlaní ve spacáku ve spole?nosti komár?, škvor? a dalších breberek, p?išel ?as na r?zné pov?ry a zkazky o daném míst?, kde se zrovna rozrostl tábor. Najednou jako bychom slyšeli, jak nám před stanem poletují všechny ty víly, skřítci a divoženky…

A myslím si, že jak v Čechách tak i na Moravě nenajdeme kraj, který by neměl své pověsti, báchorky, říkanky, zpěvy a obyčeje. Takže i Řevnice, respektive Brdy mají svého dobrého ducha brdského lesa Fabiána. Až se půjdete projít na vrch Baba, dobře se dívejte, zda-li nepotkáte statného myslivce s kloboukem ozdobeným kytkou z kapradě, jeřabinou či lesními bylinami, případně nějakého toho obra (na toho se už tak pozorně rozhlížet nemusíte…). Pokud takovou postavu uvidíte, tak se raději nepokoušejte napodobovat houkání Hejkala, protože by se vám to nemuselo vyplatit. Sice vám možná Fabián nerozežene dobytek po lesích, aby jste ho pak tři dni naháněli, ale nějaký ten pařez se cvočky na který usednete vás klidně čekat může.
Jak a kdy se stal Fabián lesním duchem? To bylo ještě v dobách, kdy stával na Babě hrad a v tom hradu bydlel rytíř Fabián. Ten se jednoho krásného dne oženil a přivedl si na Babu svou mladou manželku. To se ovšem nezamlouvalo jeho milence (kdo by se divil) a tak zaklela Fabiána do ducha Brdských lesů a hrad zmizel i se všemi jeho obyvateli a Fabiánova žena byla zakleta do byliny zeměžluč. Fabiána chtěla čarodějka proměnit v zlého ducha, který by škodil Brdským lesům, ale protože byl Fabián dobrákem od kosti, tak žádná zlá kouzla nedokázala zlomit jeho dobré srdce a zůstal dobrákem i v zakletí… Jen občas potrápí nějakého výletníka, který se snaží napodobit jeho táhlé smutné houkání.
Ze zakletého hradu ovšem přeci jen něco zůstalo. Na hřebeni Baby je malé skalisko, na kterém Fabián odpočívá a které snad inspirovalo K.J. Erbena k napsání básně Záhořovo lože. Ale my už teď víme, že je to lože Fabiánovo a že až pojedeme do Brd a uvidíme , jak se nad brdskými lesy kouří, bude nám jasné, že to samotný ,,Krakonoš“ této oblasti bafá ze své dýmky…

Pavla Stodolová