Večery písničkářů v bohnickém Divadle za plotem jsou příjemným potvrzením nejen muzikálnosti, ale vůbec kulturnosti našeho národa. Jejich inspirátor a principál Petr Rímský sice vždycky na začátku upozorňuje, že večer je čistá improvizace a že sám neví, jak to skončí.
Jako na osmém Březňáku v břevnovském hotelu Alexander, kde se musely z klubu vyhodit všechny stolečky a na každé volné místo dát židli, aby se vešli všichni, kteří chtěli přijít, jsem si připadal v klubu litvínovského Docela velkého divadla.
Samotné přípravy probíhaly trochu jinak než obvykle, hlavně kvůli tomu, že od 4. do 8. listopadu neměla téct voda. Jára (Budil) natočil všechny sudy, které máme, obě vany a nádoby, které našel. Obeslala jsem i kapely a diváky, zda by nemohli dovézt vodu v petce…
Poslední říjnovou Návštěvu u Stráníků obohatil svou muzikou Vojta Kiďák Tomáško. Kromě něj zahráli samozřejmě Stráníci a návštěvníky potěšil také pes Bobeš.
Poslední říjnovou středu byl zase Potlach v Malostranské besedě a začal obvyklým způsobem, totiž že Tony Linhart přišel jako vždycky velmi brzy a prorocky prohlásil, že „dnes asi moc lidí nepřijde“.
Zářijový Potlach v Malostranské besedě začal jako obvykle. V předsálí u baru už si zvykla velká fotografie velkého muzikanta Skoumala, na druhé straně baru zvala velkými písmeny AKCE!, spočívající v ochuceném Andersenovi.
Prázdniny jsou za námi jako mávnutím proutku a v hotelu Alexander na Bílé hoře pokračují bohulibé hudební večery Břevnovské brnkání, jejichž hostitelé jsou na střídačku písničkář František Vlček a skupina Sekvoj.
