Po tříměsíční letní přestávce pokračovalo v klubovně litvínovského Docela velkého divadla Setkání se Stráníky. Přibylo židlí, na stolečcích svítily papírky se jmény, takže ti, co si sehnali lístky v předstihu, se mohli posadit ke „svým“ stolečkům, na jedné straně klubovny přibylo měkké sezení a taburety, zkrátka bylo zase narváno.