Vlaštovky dávno zde řečí tajnou křičí
od první chvíle věděly co a jak
nikdy se nezmýlí když před okny tančí
prudkostí letu bez umdlení napořád

Vlaštovkám v povětří nevím co vzkázat
doposud zvědav leč vázán tíží lidskou
že vědět bych chtěl že chci se tázat
jak učit se létání jak stát se vlaštovkou

A ptáci proč jen vlastní netrpělivostí
nahlíží z hnízda v neznámou hlubinu
zda strach je svírá zda zvědavost nutí
překonat tíseň smrtelnou Rozepjat srdce
Vzlétnu ach vzlétnu
riskuji křídel svých zlomení
závratí chvíle žít  Beztíže tušení

Břetislav Kotyza