Jak asi
chodí stromy na námluvy
tak blízko k sobě

na krok
a přesto
nehybný je les
A kolik listů bez adresy
jen krátký vzkaz
na půl úst
a přesto nepromluví
To teprve vydány ohni
dokáží zakřičet
po svém
a na celý les
To teprve v plamenech
stromy se objímají
řežaví do uhlíků
I poslední jiskrou 
pod kůži vpálí ti cejch