Když ?etl jsem staré p?íb?hy
ty z dalekých hor i plání
z?stal jsem chvíli zasn?ný

zažít ty časy měl jsem přání
tehdy mě také napadlo
opatřit si křesadlo.

Sirky jsem odložil k spánku
jiskry teď  křešu v tichém vánku
pak suchá tráva, větvičky, listy
vzplanou jasným plamenem,
oheň je vzkříšen, krásný a čistý
jen ocílkou a kamenem !

Takový táborák je pýchou mojí
proti tomu paďour s grilem neobstojí
každý správný trapper ocení jistě tu krásu,
rozdělat oheň křesadlem,
jako předkové z dávných časů.