Stopař ePortýra se tentokrát vydal za zpěvačkou a písničkářkou s půvabným vzhledem, sametovým hlasem a výjimečným kytarový projevem a moje kroky tedy míří do Jižních Čech za vítězkou jihočeského oblastního kola a také držitelkou 2. místa celostátního finále 57. ročníku festivalu Porta 2023, Kateřinou Syrnou.

Ahoj Katko, když o sobě hovoříš, tak říkáš, že jsi v první řadě maminka dvou dětí. Vím, že jsi také skutečně vášnivá zahradnice, inženýrka geodezie a kartografie, ale také kytaristka a zpěvačka. Jsi milovnice jazzu, latinsko-americké muziky a jazzových akordů. Prozraď nám, jak začala Tvá muzikantská cesta a kdo Tě nejvíce ovlivnil.

Úplný začátek byl asi v první třídě, kdy jsem začala hrát na zobcovou flétnu a tři roky vydržela na základní umělecké škole. Ale to mě strašně nebavilo. Cvičila jsem jen, když bylo nějaké vystoupení. Tak to mám asi dodnes :-)  Dlouho jsem pak nechtěla na nic hrát. Jezdila jsem na koni, to byla moje velká vášeň. Ale pak přišla nemoc a já musela na čas skončit, takže ve dvanácti jsem objevila kytaru a zkoušela první akordy. Chodila jsem do kytarového kroužku, kde jsme společně hráli ze zpěvníků Já písnička. A to mě bavilo moc. Hrát a zpívat, to bylo ono! Na střední škole jsem hodně poslouchala rock i metal, a tak jsem si pořídila elektrickou kytaru a ocitla se mezi kluky, co hráli a zkoušeli v Klokotských garážích v Táboře. Ti mě trochu nasměrovali na funky a jazz a hlavně seznámili se dvěma učiteli, kteří mě výrazně ovlivnili a mnoho naučili. Prvním je Jiří Kubeček, učitel táborské ZUŠ, který mě přivedl ke klasické hře na kytaru, učil trpělivosti, preciznosti a pokoře při hraní. Tím druhým, ale ne méně významným, je Karel Kobližka, táborský jazzman a bohém, který prohloubil mé znalosti jazzových akordů a brazilských rytmů. A hlavně mě neskutečně podporoval v hraní i v dobách, kdy šla kytara trochu stranou. Myslím, že ve mě věřil daleko víc než já sama.

V březnu 2023 jsi vyhrála jihočeské oblastní kolo soutěže Porta a postoupila tak do finále v Řevnicích, odkud sis přivezla výborné druhé místo. Jak vzpomínáš na okamžiky, když ses rozehrávala před svým vystoupením na celostátním finále v Lesním divadle v Řevnicích a na to, když jsi viděla spokojené reakce návštěvníků festivalu?  A co je pro Tebe Porta?

Jé, já byla tak nervózní! Vlastně jsem si to moc neužila :-) Možná to bylo i tím, že jsem tam byla sama. S kapelou to asi člověk prožívá jinak. A moje děti měly zrovna důležitou školní akci, takže se mnou nemohly být. Ony teda nerady jezdí na koncerty. Ale já jsem vždycky radši, když jedeme celá rodina a cestou vymyslíme i nějakou zábavu pro děti. Nestihnu být potom tak nervózní, protože do poslední chvíle řeším jídlo, pití, čůrání, hádky... No, asi to znáte :-) Ale to jsem trochu odbočila z Porty... Musím říct, že mi víc vyhovují oblastní kola. Letos jsem se účastnila jihomoravského kola v Brně a taky se mi tam hodně líbilo. Mám radši klidnější, komornější akce. Člověk je nějak víc v kontaktu s dalšími hudebníky a i porotou. Je hezké vidět, kolik práce za sebou kapely nebo jednotlivci mají, sdílet s nimi tu nervozitu i nadšení na podiu. Nebo držet jim pěsti, když vystupují třeba úplně poprvé. To je super!

Prozradíš nám, jaké sis odnesla věcné ceny a s jakými zážitky jsi odjížděla z Porty 2023?

No je to už rok zpátky, tak musím trochu zavzpomínat. Rozhodně to pro mě bylo velké překvapení. Nejen, že jsem se umístila, ale i vůbec celá ta akce, obecenstvo, které bedlivě poslouchá každé vaše slovo. To je celkem unikát. Já jsem zvyklá z jazzových akcí a z klubů, že se lidé většinou při hudbě baví, je to pro ně taková kulisa. Já to ostatně taky často dělám. Ale tady na mě najednou všichni zírali a poslouchali. To mě trochu zaskočilo :-) 

Odnesla jsem si krásné dary. Z jihočeského kola krásnou sošku múzy s kytarou, nahrávání ve studiu a finanční dar, z finále v Řevnicích pak skvělý mikrofon Sennheiser od firmy Panter, který jsem už nutně potřebovala a perfektní Sennheiser sluchátka, která využívám doma při hraní na klávesy a spoustu drobností, které se hodí každému kytaristovi. Nakonec jsem získala i jednu cenu pro vítěze, kterou nevyužila Maruška Tilšarová - nahrávání ve studiu v Řevnicích. To mě čeká v zimě.

 foto: Stanislav Tošner

Uběhl již rok od Tvého úspěšného vystoupení na Portě a ve Tvém životě se udála řada zásadních věcí. Jednou z nich je i to, že jsi vloni v září opustila geodetickou sféru a své „teplé místečko“ na katastrálním úřadě a jak sama na svých profilových stránkách katerinasyrna.cz říkáš, nyní se pouštíš plně do muziky. Povídej jak tyto změny vnímáš Ty a Tvé nejbližší okolí. 

No bylo to velké rozhodnutí. Dělat hudbu byl vždycky můj sen, ale byla jsem od toho odrazovaná mnoha lidmi. I tak jsem ale svou geodetickou profesi považovala spíš za přestupní stanici, nebo dočasné řešení. Když jsem v březnu loňského roku vyhrála oblastní kolo v Českých Budějovicích, došlo mi, že asi moje hudba může někoho bavit a oslovovat lidi a že to má nějaký smysl. Řekla jsem si tehdy, že jestli se umístím i v Řevnicích, tak dám v práci výpověď. No a nakonec jsem dala výpověď ještě před finále :-) Nějak se to všechno začalo tvořit a nabízet samo. To Vám řekne spousta lidí, že když chcete nějakou změnu, musíte udělat krok do neznáma a vesmír už Vám pošle pomoc. A ono to tak opravdu je! Jen najít tu odvahu. Během výpovědní lhůty mi najednou přicházely do cesty nabídky a další možnosti. Abych měla přece jen nějaký jistý příjem, domluvila jsem si kurzy kytary, které pořádá město Tábor. No a ke konci prázdnin mi ještě přišla nabídka učit v ZUŠ v Kamenici nad Lipou. Tak jsem to vzala :-) A jsem moc ráda. Je to pro mě nesmírná zkušenost, baví mě to s dětmi, donutí mě to sama se učit a někam posouvat. Jsem v kolektivu muzikantů, kteří umí dobře svoje řemeslo a předávají mi svoje zkušenosti. Za to jsem moc ráda. Je pravda, že jsem v průběhu roku neměla čas věnovat se své tvorbě a hudbě naplno. Teď o prázdninách se snažím to napravit, víc jezdím po koncertech a konečně vydám svůj první singl!

Dá se jistě říci, že Tě úspěšné vystoupení na finálových prknech festivalu popostrčilo k rozhodnutí věnovat se více muzice? Ostatně pokud vím, tak se od 1. září 2024  objevíš s Kafem o půl pátý na streamovacích službách Spotify, Apple Music nebo např. Youtube Music, je to tak?

Přesně tak. Využila jsem výhry z Jihočeské Porty nahrát tři písničky ve Studiu Kocis sound u Luboše Kocourka. Pozvala jsem si k tomu skvělého muzikanta, pianistu, učitele na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a taky kamaráda Járu Bártu z Tábora. Pomohl mi s aranžemi písniček a sehnal další šikovné muzikanty - Libora Cejnara na bicí a Káťu Vackovou na kontrabas. Mixu a masteringu se ujal Lukáš Horký. Tak doufám, že se bude líbit!!!

Za rozhovor děkuje, klidné léto a příjemné zážitky nejen na kulturních akcích, patřících do festivalové štafety přeje Stopař ePortýra Roman Roček

Já taky moc děkuju! Krásné babí léto! :-)