Důležitou součástí soutěžní Porty 2010 v Řevnicích ve dnech 25. – 26. června 2010 bude i porota. Těžký úkol posuzování nejlepších čeká i na Vojtu Kiďáka Tomáška.

Přijal jsi rád roli porotce Porty 2010? Nikdo tě nepřemlouval?
Ne, ani náhodou. Bráním se rolím porotců jak jen mohu. Ukecal mě až Jirka Vondráček a nevím, jestli toho nebudu litovat pěkně dlouho. Ona je to totiž sakramentská zodpovědnost. Všichni ti, co se z krajských a oblastních kol objeví ve finále, jsou skvělí muzikanti, dobří zpěváci a hlavně už málokdo z nich trpí jakousi soutěžní trémou. Jsou sebejistí a vědí o svých kvalitách. Takže jak já mám posoudit, kdo z nich je lepší? Podle rychlosti jak stírají bendžo? Nebo podle úžasného sóla na kytaru? Podle výšky, či hloubky zpěvu? Možná podle krásy zpěvaček, ne? Já fakt nevím, proč jsem na to kejvnul. Zaměřím se na textovou stránku a muziku nechám na mých parťácích v porotě. Ale budu se snažit být co nejobjektivnější a co nejspravedlivější. Podle mě by Portu měli dostat všichni finalisté a basta. Že?

Myslíš, že účast na Portě má lehčí soutěžící nebo porotce?
No samozřejmě, že nejtěžší to má porotce. Proto jsem to taky nechtěl. Musím tam být od začátku do konce, zatímco kapela odbrnká tři kousky a hrrr na pívo a na panáčka a za holkama. A navíc na ně holky letí, zato na staříky porotce se usměje maximálně stařenka porotkyně. Pardon dámy, to měl být žertík., Takže zpět. Na staříky porotce se usměje maximálně Jirka Vondráček. Ach jo.

Jaké tři písničky by sis ze svého dosavadního repertoáru stoprocentně zvolil jako soutěžící a pokusil se zaujmout publikum i porotu?
Určitě bych vybral tři novinky, pokud možno veselejší a rytmičtější. Možná předvedu na recitálu. Žádné mentorování, jak je život zlej a těžkej a jak mě nikdo nechápe a nemá rád. A že už jsem poznal všechno a tak je nejvyšší čas vzít provaz a najít vhodnou větev. To totiž od náctiletých zpěváků slyším nejčastěji. Málokdo si dovede udělat legraci sám ze sebe, málokdo umí napsat píseň jednoduchou, jasnou a chytlavou. Řekněte mi kolik hitovek od soutěžících, se na portě za posledních deset let narodilo? Jako, že by se člověk vracel z Porty domů a už si ji broukal? Možná, jen jsem špatně poslouchal a je jich moc, ale pochybuju.

Většinou textaři mají málo načteno a proto je většina textů až na výjimky, plytká, nudná a kýčovitá. Chce to hodně číst. Všechno. Klasiky i detektivky, básničky i romány o lásce. Prostě číst knihy a ono se to v mozku usadí. A když je velká slovní zásoba, dá se s ní pracovat. Je to jako puzzle. Až to všechno k sobě krásně sedne, je písnička hotová a bude v ní to, co zaujme.

Měl jsi již možnost slyšet všechny finalisty? Máš tajné tipy na vítěze?
Neslyšel, nemám. Budu v porotě neposkvrněný panic.

Bral bys začínat v dnešní době? Kdyby ti někdo umazal roky koncertů, potlesků, omládl bys...
Jasně. Vždycky jsem byl soutěživý typ. Ale asi by jsem byl stejný, jako spousta těch, co se za chvíli budou producírovat na jevišti v blahém očekávání, že získají toho podivného panďuláka a v noci ho slavnostně zapijí. Očekával bych, jako tenkrát a zapíjel jako tenkrát a byl bych v tu chvíli nejšťastnější človíček na světě.

A tak vám to všem moc přeju a budu vám držet palce, aby ten panďulák přistál na vašem malém letišti.

Vojta Kiďák Tomáško, t.č. ne moc nadšený porotce.

Díky za rozhovor a na Portě ahoj!