Oblastní kola jsou nedílnou součástí Porty. Mnozí lidé se domnívají, že vše se točí kolem finále, ale není tomu tak. Mnohá oblastní kola jsou událostí v daném regionu, často se těší vysoké návštěvnosti, jsou výborně zorganizovaná často lidmi, organizující akci na koleně pro radost bez vidiny jakéhokoli zisku. Pro soutěžící jsou oblastní kola často prvním vstupem na pódia, poprvé slyší ohlasy na svoji tvorbu, poprvé se o nich někde napíše. Oblastní kola Porty 2009 skončila a my jsme položili několik otázek organizátoru Krušnohorského kola Lubošovi Stráníkovi.

Luboši, prosím mohl bys celkově zhodnotit oblastní kolo, jehož jsi byl organizátorem? Co se povedlo, co příště zkusíte udělat jinak?
Jak už jsem řekl v pořadu Na moll, připadlo mi letošní kolo, které bylo po organizační stránce naše třetí, zatím soutěžně nejslabší. Myslím si, že to bylo především dané tím, že kapel bylo sice dost, dokonce nejvíc co jsme zatím měli, ale byly přece jenom slabší úrovně. Mě osobně chyběly některé silné formace, které se buďto omluvily anebo už prostě jen nechtějí soutěžit. Což je na druhou stranu dobře, protože Porta potřebuje, aby v ní soutěžili především mladí soutěžící a aby byla zase tou příležitostí se dostat dál a prosadit se. Určitě se povedlo přestěhování kola z Litvínova do Oseka, kde jsme našli skvělé zázemí na sále restaurace Stropník. Jeho atmosféra je daleko příjemnější než je v Aule Scholy Humanitas. Nájemné taky není nijak vysoké, radní města Oseka nám jdou docela na ruku, jen mě opět mrzí, že se nikdo z úředníků nepřišel podívat, jak se soutěžícím daří a jak to vše vlastně vypadá.
Takže celkově jsme s Verunkou spokojení a určitě budeme příští ročník Krušnohorského kola pořádat zase v Oseku.

Kolik kapel se soutěže u vás zúčastnilo, jak hodnotíš jejich úroveň a vzrostl počet přihlášených oproti minulým letům?
Přišlo nám na e-mail 18 vyplněných přihlášek, ale nakonec přijelo 15 soutěžících, z toho
2 písničkáři, 2 dua a 11 kapel. Takže počet soutěžících určitě vzrostl, ale připisuji to především lákadlu natáčení našeho kola do pořadu Na moll. Hodnotit jejich úroveň jen pár slovy se mi moc nechce, takže spíš jen heslovitě o těch, kteří mě zaujali a vlastně, kteří i postoupili.
Adam Kopřiva - zvláštní a moc příjemný mladý autor a písničkář, moc se neprosazující, což je škoda, trochu nevýrazná hra na kytaru (na kytary jsem zatížený), texty slušné.
Vítr ve vlasech – kapela z Litvínova pod vedením Milana Pilaře, na ně platí fráze, když vydrží, tak …
Pavel Houfek band – skvělí muzikanti, sehraní, jistota sólového zpěvu a projevu, jen ty vokály by mohly být propracovanější, ale to oni určitě vědí. Je z nich hodně cítit praxe v jiném žánru, což mě osobně nevadí.
Od plotny skok – pro mě velmi příjemné překvapení, jen děvčatům chybí herní dravost bluegrassu, ladygrass, jak sami říkají je výstižný název jejich muziky,což není na škodu.
Petr Buchtele - na něj jsem se těšil a nakonec jsem byl trochu na rozpacích, protože ho znám jako písničkáře a zajímavého kytaristu. Obklopil se muzikanty, kteří sice umějí na nástroje, ale neslouží písničce. Připadne mi, že hrají každý sám za sebe, škoda.
Berušky – dá se říct, že stálice mladého FC žánru, dravost jim nechybí, příjemný trojhlas, Alena Vítová je pomalu a jistě dozrávající osobnost.


Všiml sis nějakého posunu během let v přístupu kapel k soutěži?
Chyběly mi letos kapely, které přece jenom více zkvalitňují soutěž. Jen bych nerad, aby nám to nezačalo pomalu stárnout, je bohužel málo mladých, soutěže chtivých kapel. Jeden poznatek přece jenom mám – je zvláštní, že mladí muzikanti, které znám a jsou na dost vysoké hráčské úrovni, vůbec nechtějí soutěžit. Prostě chtějí hned skočit do hotového a hrát už jinde, než na soutěžích. Možná, že to jednou bude konec portovnímu klání,
dost mi chybí to nadšení mladých, začínajících muzikantů, to těšení se na soutěž, ta semknutost, to hraní na sejšnech... Na sejšnu jsme nakonec vlastně hráli my s Hejkrlíkem a Hrdličkou a kapelka Čas od času z Teplic, to je vše. Chybí mi účast trampských autorů a kapel, což je problém už přece jenom delší dobu, ale myslím si, že je to dané zestárnutím generace ryvolovek a kiďáren. Navíc, když se objeví nějaká trampská kapela, tak jí hned kritika zdrbe, že znějí moc staře … což jim jisto jistě ubere na elánu a raději začnou hrát bluegrass, nebo country, v lepším případě. Vypadá to jako bych byl zklamaný, to nejsem, jen mám z toho letošního kola prostě rozporuplné pocity a nerad bych byl poslem špatných zpráv.

Co si myslíš o prestiži oblastních kol mezi lidmi, muzikanty?
Myslím si, že oblastní předkola by měla být právě tím nejsilnějším lákadlem a základním kamenem pro soutěžící, tak jak to bylo kdysi za nás. Připadne mi, že jsou pro ně předkola takovým nutným zlem, jen aby to měli odehrané a hlavně se dostat do těch Řevnic. Nepočkají si ani na vyhlášení výsledků, a když jsou přítomni, tak jdou raději na pivo a ty tam na podiu stojíš jako pitomec a voláš do mikrofonu, ať si jdou pro cenu. Ne nejsem naštvaný, nebo uražený, jen rozladěný. Myslím si, že s tím by se mělo něco dělat, aby předkola znovu získala tu prestiž, kterou měla v osmdesátých letech a není to jen na nás pořadatelích předkol, ale na tom, že se pořád jen hledí na to, aby hlavně dobře dopadly Řevnice a eventuálně Ústí. Prostě to chce všechno omladit, jinak nám ta Porta opravdu zestárne a nikoho nebude zajímat. Zrovna na webu Porty, nebo na Portýru by měl být udělaný nějaký seriál o předkolech a hlavně to chce ta kola navštívit a psát o těch kapelách, není nic tak povzbuzujícího, než když kapela o sobě někde čte. Samozřejmě, přijíždí delegát, který sleduje, aby bylo vše v pořádku, ale už o tom nic nikde nenapíše. Sebere jen výsledky a zas jede dál. Delegátem by měl být člověk, který nejenom pozoruje, ale vnímá dění mezi kapelami a všímá si jemných nuancí a o tom by měl napsat a klidně i kritizovat, aby pořadatel kola nebyl sám sobě kritikem. Pak bys ani ty jako redaktor Portýra neměl problémy sehnat někoho, kdo ti napíše reportáže z předkol.

Jak je to s propagací takového oblastního kola?
Letos se nám díky Milanu Tesařovi povedl dostat na předkolo TV štáb Na-mollu a to by mohl být zrovna popud k tomu, aby se s nimi navázala daleko větší spolupráce, potom by navštívili těch kol, kde se soutěží víc a to se hned mladí muzikanti pohrnou. Co si budeme povídat, kdo by nechtěl být v televizi že? Ale je možné, že klepu na špatná vrata, jenže zažil jsem jiný časy, kdy už krajská Porta byla velmi prestižní soutěž a v dnešní době obrovských možností (Net, TV, rádia…) propagace prostě jen plakátováním a oznámení, kde se koná kolo, to je opravdu hodně málo. My jakožto malí pořadatelé kola samozřejmě děláme plakáty, posíláme smsky, maily, zveme osobně, ale to co umí média, samozřejmě neumíme. Existuje u nás pár rádií, která se zabývají FC žánrem, tak se snažit je oslovit ať jejich reportéři jedou natáčet na předkola Porty a hned mají materiál na pořad. Vím třeba o Mirkovi Ošancovi, který pracuje pro ČR Sever, že kdykoliv někam jedeme hrát, hned sbírá materiál pro svůj pořad Zvukový Portýr a to je přece ta nejlepší práce jakou může pro Portu a nejen pro ni udělat. Míra mě sám honí, abych mu posílal informace o jakémkoliv FC muzicírování na Severu. Ten zájem médií o žánr FC by mohl být samozřejmě daleko větší, ale co si budeme povídat, pokud je neoslovíme, tak oni sami nepřijedou, prostě nestačí jen pozvat Country rádio do Řevnic nebo Blaník, či Sever do Ústí.

Jak vidíš budoucnost Porty v dalších letech? Může v současné době oslovit folková či trampská muzika řekněme žáky základních škol, tak jako kdysi oslovila mě?
Musím přiznat, že mi pořád vadí to rozdělení Porty na národní v Řevnicích a mezinárodní v Ústí n. L. a obě jsou samozřejmě soutěžní. Měl jsem vloni možnost porotcovat na obou interpretační soutěž a vlastně s malou obměnou to dopadlo úplně stejně a navíc, tam soutěžili zase ti samí, takže mi to připadlo zbytečné. Dál mi v Ústí docela mi vadilo, že jsem musel během poslouchání soutěžících, vždy v přestávce poslouchat Fešáky s Kahovcem, Fešáky s Kocmanem, Fešáky s Tomáškem, prostě Fešáky stokrát jinak, kteří sice měli velký úspěch u pomalu se opíjejícího publika, ale to bych dramaturgicky nechal spíš na nějaký koncert Fešáků a jejich hostů. Mě by jistě jako návštěvníka zajímali jiní hosté FC žánru. Když už musí být Porty dvě, tak ať je v Řevnicích soutěž interpretační a v Ústí autorská. Ta ústecká by mohla být víc jakási dvorana a přehlídka třeba kapel, které už sošku Porty nějaké ty roky vlastní, aby bylo třeba vidět, jak jim třeba tato trofej pomohla dál. Budoucnost Porty vidím, což už jsem vlastně naznačil v jiných odpovědích, v omlazení a to nejen muzikantů, ale i pořadatelů všech možných kol a předkol. Znovuzavedení seminářů na soutěžích by určitě nebylo od věci, ať porota obhájí to, co vyřknula a ať poradí co je špatně. Ale zase na druhou stranu by měli mít především muzikanti zájem se ptát. U nás v Oseku jim celou soutěž vyhlašujeme, že mají za porotcem potom přijít a zeptat se, co dělají špatně anebo říct klidně i svůj nespokojený pohled a nesemílat to pak anonymně na internetu v různých diskusích. Dopadá to tak, že ty kapely, vlastně ani kolikrát nevědí, co udělali špatně a co by měli vylepšit. Především a to je myslím to nejdůležitější, v porotě by měli být muzikanti a klidně i z jiných žánrů, prostě odborníci. Jestli může FC muzika oslovit školní mládež, to nějak nemohu posoudit, jen vím, že moje děti, kterým je dnes 24 a 31 let, když jsme je coby mladí rodiče vozili po vandrech, soutěžích a FC akcích, tak nám vždycky fandily. Pak trochu zestárly a dali se na jinou cestu, no a teď se zase k tomu vracejí, dokonce jsem svému synovi dal svou nejstarší kytaru, protože chce zase znovu cvičit a hrát. Existují výchovné koncerty na školách, ale nevím, jestli se to dá brát jako propagace těchto žánrů. Jinak na akcích, kam jezdíme, potkáváme hodně skvělých, mladých muzikantů a autorů a i když dneska znějí hlasy od různých kritiků, že žánr FC stagnuje a že se nevyvíjí, tak my ten pocit určitě nemáme.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdaru do příštích let. Honza Komín