Na Portě se pokaždé vystřídají tři moderátoři, dva na hlavní scéně v
Lesním divadle a jeden na scéně semifinálové. Hlavní scénu uvádí už
mnoho let Zdenek Schwager, který pro Portýr popsal moderátorské řemeslo.
Porta už je zase za dveřmi, utíká to nějak rychle, co? Jak se letos
připravuješ?
Utíká to. Letos jsem byl fyzicky na čtyřech oblastních kolech, a tak mám
docela milou představu, co nás čeká a kam se vlastně kapely posouvají.
Je potěšitelný počet nových tváří a zajímavých forem. To je součástí
psaní scénáře. To se vlastně děje po celý rok, abych do svých poznámek
zachytil důležité okamžiky. Teď už se můj scénář jen dolaďuje do
základní formy.

Může se moderátor vůbec na všechno připravit, nebo se na pódiu hodně
improvizuje?
Příprava je alespoň pro mě důležitá (jak mě učili veličiny moderování
přede mnou). Petr Novotný i třeba Mirek Kovářík nebo Mirek Černý mi
vždycky kladli na srdce, že improvizaci je třeba očekávat, ale být
připraven. Už se mi to mnohokrát potvrdilo a vyplatilo (vzpomínám často
na monolog v Ústí, který vinou techniky trval 40 minut – bylo to navíc
při živém vysílání ČRo Dvojky). Je dobré mít něco v záloze, ale nenadálé
improvizaci se často nevyhneš. Pak záleží na zásobárně načteného,
zažitého a na zkušenostech.

Máš nějaké finty, když třeba něco zapomeneš? Stává se to často?
Zase se ohlédnu za učiteli, kteří mívali po ruce taháky – lístečky. To
se neztratí při objemu dat, která musíš vstřebat. Jinak se na každý
výstup připravuji v zákulisí (pokud je tam klid). Je třeba naučit se
každý výstup pokud možno zpaměti, ale člověk stárne, tak se občas něco z
hlavy vypaří. Zvlášť když někdo vyrušuje, ale to je třeba zvládnout.

Co tě dokáže při moderování tzv. „odbourat“? Stalo se ti někdy, že jsi
třeba dostal záchvat smíchu nebo něco jiného?
To se mi asi nestalo, je třeba zvládat všechny situace, třeba ti vypadne
mikrofon – tak pořád máš hlasivky. Někdy chceš na jevišti dělat rozhovor
a ten druhý neví, co dál, jindy ti někdo vstoupí na jeviště bez
očekávání… Pořád musíš být ty ten, kdo vede situaci do cíle. Stalo se mi
ale několikrát, že mě přemáhaly velké emoce při několika situacích. To
na mně asi lidi poznali. Jinak musím být stále pánem situace – tedy
sloužit lidem v hledišti i na jevišti.

Jací jsou v Lesním divadle diváci? Reagují dobře? A pomáhá ti to?
Portovní publikum už se asi vyprofilovalo. Je jiné než na dalších
festivalech. Slušné, vnímavé, reagující, ohleduplné, čistotné,
tolerantní. S takovým se pracuje úžasně a moc mi to dodává energii,
takže vydržím až do nedělního finále i po dvou takřka probdělých nocích
a třídenním maratonu na jevišti. Stejnou chválu na diváky velmi často
slyším i od renomovaných muzikantů. A věř mi, že máme s čím porovnávat.

Co je pro moderátora nejhorší?
Nejhorší? Asi opilý divák, hlasitě se hlásící o svou chvilku na slunci,
neschopný pořadatelský tým, kterému je jedno, co se bude dít,
nefungující inspice a ztráta hlasu.

Teď z jiného soudku. Jaká oblastní kola jsi letos navštívil? Zaujal tě
někdo?
Byl jsem u mikrofonu v Budějovicích a v Mostě, hráli jsme s Lenkou a
Triollou v Praze a na Vysočině a byli jsme i v porotách. Ti, kteří mě
zaujali, se objeví v Řevnicích, takže to si nechám na jeviště.
Budeš někomu ve finále fandit?
Budu fandit počasí, porotě, pořadatelskému týmu, kolegům a divákům, aby
prožili nádherný víkend.

Na koho z hostů se těšíš?
Určitě na pana Krajča (to zařídili Hrbkovi a domluvil Jirka Vondráček), vážím se skutků dělaných
pro nějakou věc nebo myšlenku. Peťa Bende je super kámoš, Robert Křesťan
je moje srdeční, jako i Samson a další. Nejvíc se těším na naše hraní s
úžasnou Lenkou Slabou. Ta naše parta (Lenka + Triolla) je teď moje druhá
rodina

Co bys vzkázal čtenářům Portýra?
Mějte k sobě navzájem úctu, buďte takoví jako vždycky, užijte si muziku
na plnýýý pecky, najděte nové přátele a udělejte muzikantům prostředí,
na které nikdy nezapomenou. Pak si to všichni moc užijeme. Těším se na
vás. Ahoj!

(LH)