Míšu Leichta a kapelu COP asi nemusíme dlouze představovat. Kapela už oslavila 40 let na hudební scéně. A Míša Leicht nám před Portou odpověděl na zvídavé otázky.
Míšo, koukáš se občas do historie Copu, nebo naopak utíkáš kupředu?
Vzhledem k tomu, že s COPem hraju 41 let, jsou vzpomínky v převaze. Nicméně jsem stále aktivní muzikant, takže mě budoucnost zajímá.
Loni jste tedy s Copem slavili 40 let na jevišti. A víme, že COP založil Bohouš Chaloupek v roce 1978. Tebe oslovil proč a jak?
Vždycky říkal, že dával kapelu dohromady z toho nejlepšího, co v Plzni bylo. Já už měl něco nahráno s Jezdci, tak přišel a povídá: „Pojď si brnknout…“
Pamatuješ si, kolik změn jste v kapele udělali až do současnosti?
V Copu se vystřídalo za ta léta osmnáct hráčů. Já jsem tam od začátku.
Kromě kytar máš doma ještě koníčka - motorky. Kdo vítězí v počtu a kdo historicky? A kdy se to tak sešlo, že jsou to motorky?
Motorky mě berou odmalička... Už když jsem nastoupil do COPu, jezdil jsem na Jawě 350 totálně překopané na choppera. Motorek mám hodně, a když se v zimě nehraje, jsem zalezlý v dílně.
A první elektrickou kytaru sis udělal, koupil, nebo dostal?
První pořádnou jsem si nechal udělat, protože miluju tvar Gibson Explorer.
Jako skladatel máš samozřejmě nějakou první a nějakou poslední písničku. Jaké jsou jejich osudy?
Tu první (Běž) hrajeme s Forehandem a poslední (Dávej) s COPem. Obě (ostatně jako moje všechny) jsou ze života.
Máš nějaké období, o kterém bys řekl, to bylo opravdu krásné a osluněné?
Mně to baví od začátku... Jsem vděčný za to, že to můžu dělat a těším se z každého hraní... Krásný a osluněný je pro mě každý den.
V roce 1980 jste získali první Portu. Bylo to poté, co jste rok neměli udělané zkoušky. Nakoplo vás to?
My jsme byli nakoplí a hlavně vzteklí na všechny, kteří nám házeli klacky pod nohy (a že jich bylo). Tím pádem jsme byli pořád silně motivovaní, a to nám asi zůstalo dodnes.
Měl jsi nějaké období, kdy jsi chtěl se vším prásknout a začít něco jinak?
Občas při personálních změnách ano. Ale čím byl COP starší, rostla moje zodpovědnost k němu.
Na Portě v Řevnicích jsi s Copem byl čtyřikrát. Je to hraní v Lesním divadle opravdu tak příjemné, jak se říká?
Je to hraní jako každé jiné, jen to prostředí je hodně ´lesní´...
Co tě čeká a co máš v plánu?
Trochu jsme s COPem ubrali množství koncertů, ale snažíme se pokrýt celou republiku. Hraju sólově, s Forehandem a Galerií. S Ilon produkujeme několik festivalů, občas moderuji. Zatím mě to všechno baví...
Tak přejeme hodně štěstí na další cestě po čtyřicítce…