Teprve devatenáctiletá písni?ká?ka Patricie vydává ambiciózní debutové album Obamamania. Nabízí na n?m sebev?domý pr?se?ík popu, folku a country, zaslechnete zde i motivy hip hopu a funky.  Patricie je zástupcem nov? nastupující hudebnické generace, pro kterou již p?íslušnost k té ?i oné subkultu?e ni?ím podstatným.

Vaše deska zaujme nezvyklou žánrovou přesností, potkávají se tu funky, hip hop, ale i folk a country. To je poměrně nezvyklý mix.
Nejde mi o to kombinovat dohromady žánry tak, abych šokovala nebo abych přitáhla pozornost. Je to pro mě úplně přirozené, nevnímám se jako žánrová zpěvačka, používám prostě to, co mi přijde vhod a nejlepší proto, co chci vyjádřit. Je ale fakt, že když občas přijdu za kapelou s novou písničkou, tak mi řeknou, že jsem se zbláznila: vždyť to je funk a do toho rap a elektronika a country.

Ještě na základní škole jste zpívala ve sboru. Kdy jste se rozhodla, že chcete být sólovou umělkyní?
Asi ten nejzásadnější moment ale přišel ve chvíli, kdy jsem si sama začala skládat hudbu a psát texty a zjistila jsem, že mě baví svůj pohled na svět obtiskávat v hudbě. Nejde mi ale jen o to, abych prezentovala sebe. I když nějaké výpovědi na desce taky jsou, moje hudba nemá být jen o mně, chtěla bych lidem předat i něco víc.

A co je to "něco víc"?
Když už mám tu příležitost něco lidem sdělit, tak to nechci promarnit. Nechci žít ve vákuu a zpívat o něm. Každý den vnímám, že řada mých přátel i vrstevníků kouká na svět stále skeptičtěji. Nechci skončit u toho, že lidem ve své hudbě předám jen to, že jsem třeba včera byla s klukem a že to bylo báječný. Chci se vyjádřit k obecnějším problémům, které nosíme na svých hlavách.

Svou debutovou desku jste nazvala Obamamanie. A pilotní singl jste opatřila videoklipem Michala Herze, kde si z Obamy docela utahujete.
To není o Obamovi jako takovém a nechci si z něj utajovat. To není nic proti němu. Spíše je takovým symbolem někoho, kdo v lidech vzbudil nenaplnitelné naděje. A to nejen v Američanech, ale po celém světě. Lidé mají pořád tendence hledět na Ameriku jako na nějaké úžasné místo k životu. Pár let jsem tam žila a rozhodně to není taková pohádka, jak si lidé myslí.

Takže Obama jako takový je pro vás spíše symbolem, který poukazuje na něco obecnějšího?
Přesně tak. Lidé se upínají k nějakému neexistujícímu americkému snu a pak jsou zklamaní z toho, že jim nevyjde. Jako v případě Obamy. Namísto fantazírování o nereálných věcech by si lidé měli udělat si vlastní sen a realizovat ho, i když se třeba vymyká představám ostatních. Obamu ani nikoho jiného nezměníš, ale sebe jo.

Na podzim jste vyrazila jako předskokanka Xindla X. Co vám ta zkušenost dala?
Byla to určitě zkušenost, která mi pomohla ujasnit si, co by na jakémkoliv vystoupení mělo proběhnout. Koncert je totiž buď lépe nebo hůře povedený. A já jsem dost sledovala a přemýšlela nad tím, jak na podium vystoupit tak, aby komunikace mezi diváky a mnou, proběhla co nejlíp.

Jak dlouho jste desku nahrávala?
Vlastně strašně dlouho. Nejdřív jsem Daliborovi nosila nějaké demáče, co jsem si skládala doma na koleně. Dalibor mi pomohl některé songy dotáhnout a celým výsledkem je deska, kterou vydávám. Myslím, že se natáčení desky vleklo snad dva roky. Ale mělo to tak být. Postupem času jsem se totiž měnila i já, takže různé písně mě zachycují v různých časových a emočních obdobích a dohromady je z toho taková koláž.

Jak jste narazila na producenta Dalibora Cidlinského?
Přes agenturu, se kterou jsem na začátku spolupracovala. Pak spolupráce zanikla, ale s Daliborem jsme si hudebně rozuměli, takže jsme spolu hudebničili dál.

Jak moc ovlivnil producent výslednou nahrávku?
Docela výrazně. Já totiž celkově tíhnu spíš k t dřevěnější hudbě. Dost poslouchám folkové písničkáře a takové byly i moje původní nahrávky. Ale Dalibor mě postupně přesvědčil k tomu, abych byla ve své tvorbě míň archaická. "Žiješ v 21. století, tak se do toho pojďme obout," říkal. Tak jsme se do toho obuli. Ale do budoucna si stejně myslím, že se vrátím právě k něčemu archaičtějšímu.

Čí byl nápad koncept klipu a jak natáčení probíhali? Jak dlouho to trvá natočit takový klip?
Sešlo se víc lidí z týmu z různými nápady a jak už to při tvoření bývá, postupně se nápady posouvali, až se došlo k této verzi. Natáčení probíhalo úplně v pohodě, pro mě to byl první klip, tak jsem byla trochu neklidná, ale ve výsledku jsem si to docela užila


Zdroj: http://championship.cz/