Portýr oslovil porotce Vojtu Kiďáka Tomáška, aby nám pověděl, na který aspekt dává při hodnocení soutěžících velký důraz.
Kromě instrumentální stránky je pro mě důležitý text písní. Tedy to, co chce autor písní říci.
Pokud má interpret, ať jedinec nebo skupina, skvěle zvládnutou hudbu, kterou okouzlí posluchače, ale po odehrání posledního tónu po písni v hlavách posluchačů nezbyde na přemýšlení nic, je něco špatně.
Motto:
Na otázku - Co poradíš mladým muzikantům, než se přihlásí do jakékoli soutěže? - odpovídá Víťa Troníček (Marien): Co poradím? Aby to soutěžení nebrali vážně a aby se na tu soutěž zašli nejprve podívat jako diváci. Mnoho začínajících nemá vůbec ponětí o úrovni, jaké musí interpret dosáhnout, aby uspěl. A následné rozčarování z prvotního neúspěchu už otrávilo mnoho nadšenců, kterým chyběla vytrvalost. A největší soutěží je hraní mimo soutěže.
Mezi prostorov? výraznými kamarády naší trampské osady se tradovalo jedno r?ení: „Tlustýho flegmatika nem?že nic naštvat...“ Jenže, trochu jsem zhubnul, zestárnul a zešediv?l (což samo o sob? nezaru?uje zmoud?ení) a stává se, že mn? tu a tam n?kdo ?i n?co „osrdím hejbne“. Zejména, stane-li se tak v prost?edí, kde se angažuji, snažím tvo?it a pomáhat. V mizivém procentu p?ípad? se rozškrtnu tak, že sednu k n?jakému písadlu a rozhodnu se reagovat. Takže tušíte správn?, že ten okamžik nastal a logicky, píšu-li do Portýra, tak v prost?edí Porty.
Tak koukám na poslední články Portýra a na příspěvek Vojty Tomáška a zjišťuji, že to vlastně napsal za mě. I já se na Portu do Řevnic moc těším. Je to srdeční záležitost. Nádherné prostředí a spousta fantastických lidiček.
Laskavé, leč důrazné připomenutí mých externích povinností Jirkou Vondráčkem, mě posadilo k počítači a já otevřel prázdnou stránku. Ale co psát, o čem? Jsem vygumovaný, zpocený, venku se chystá bouřka, kocour líná a všude jsou zrzavý chlupy, slimáci mi po nocích ožírají všechny tři sazenice okurek a právě mi zrušili jeden koncert.
Na Portě v Řevnicích s kytarou nebo banjem na hudební dílnu i jamsession
- Barbora Tesařová
- Zobrazení: 1650
Porta je a z?stane festivalem muziky pro nejširší dav hudebník?. Letos se o postup do národního finále utkalo skoro 200 skupin z ?ad t?ch, kte?í ješt? nepat?í k profesionál?m. Protože je ale u nás muzikant? mnohem v?tší rodina, snažím se s dramaturgií už pár let pohnout sm?rem k t?m, kte?í se t?eba ješt? zdráhají vystoupit na jevišt?. Vždy? i pro nás p?ed 30 lety bylo zážitkem zahrát si mimo scénu s t?mi, které jsme obdivovali. Mimo sout?ž a jevišt?.
Tak to máme za sebou. Práce celého teamu krajánků byl po zásluze zúročen v kvalitně zvládnutém kole a i večerní program dopadl bezvadně.
Do poslední chvíle nebylo jasné, kolik kapel vystoupí a jestli se vůbec dostaneme podle postupového klíče na přímou linii postupujícího vítěze do Řevnic. A najednou jako by se roztrhl pytel a měli jsme 14 seskupení a radost, že můžeme do Řevnic na finále Porty poslat dva zástupce.
