Za dobu konání finále Porty se hodně věcí změnilo a nutno říct, že jsou to změny vesměs pozitivní. Jaká je tedy historie řevnického festivalu?

POPRVÉ
Po poměrně problematickém období v Jihlavě, velkých změnách ve vedení O. S. Porta, sjednocení s ústeckou Portou a díky nápadu Jirky Vondráčka se finále přesunulo do kouzelného areálu Lesního divadla v Řevnicích.

První finále bylo provázené spoustou nejasností a otázek: co si můžeme v Řevnicích dovolit, jak se k nám bude stavět samospráva a jak okolí? Bylo potřeba vše dokonale připravit nejen po materiální, ale také finanční stránce, což díky pověsti, jakou Porta získala během „jihlavského období“ nebyl úplně jednoduchý úkol.

Jedno z méně šťastných rozhodnutí bylo umístění tzv. denní scény přímo v Řevnicích, ale jiná možnost tehdy nebyla. Po zjištění obecné spokojenosti na straně diváků, účinkujících, ale také díky dobré spolupráci s lidmi z okolí, bez kterých by to Porta jistě nedokázala, se dal ročník považovat za úspěšný, přestože se našlo dost lidí, kterým se možnost, že by Porta mohla být zachráněna, úplně nelíbila.

PODRUHÉ
Druhý ročník Portě nepřál, co se počasí týče, proto bylo úspěchem to, že se za zimy a deště v Řevnicích objevilo zhruba stejně diváků jako při ročníku prvním, kdy bylo ideální „festivalové“ počasí. Nové působiště přijalo Portu výtečně a narůstá a prohlubuje se spolupráce s místními, a to možná i díky tomu, že před konáním festivalu probíhá v Řevnicích výstava o Portě a brigáda, kdy jsou do lesa v okolí Řevnic vysázeny stromy. Denní scéna byla přejmenována na semifinálovou, pochopitelně z důvodu, že se na ní bude konat semifinále soutěže, které doplní finalisté o své recitály. Scéna se přesunula blíže k centru dění do prostoru hřiště na házenou, které poskytlo nejen zázemí, ale také skvělé občerstvení.

POTŘETÍ
No a třetí ročník? To byla fantazie, skvělí soutěžící, účinkující a především diváci, kteří se do Lesního divadla sotva vešli. Spolupráce s místními se prohlubuje a Portě se začíná dařit nejen zásluhou dlouholetých pořadatelů, ale také nové krve v podobě místních nadšenců. Tento ročník podle názoru mnohých „vrátil Portě ztracený dech“.
Loňskou brigádu jsme nazvali „Zasaď strom, ať máš kyslík ke zpívání“ a v květnu opět sázíme stromy
v okolí Řevnic. Díky výborné práci v oblasti budování vztahů s okolím a shánění tolik potřebných
finančních prostředků se zlepšuje prostředí místa
konání a služby pro návštěvníky.

POČTVRTÉ
Přípravy na čtvrtý ročník jsou předznamenány terénními úpravami v Lesním divadle, které pomohly zvětšit prostory pro stánky a další zázemí festivalu, a také již tradičním sázením stromů. Tento rok proběhla jarní pozvánka na Portu prostřednictvím koncertu v řevnickém kině. Porta se po letech opět dočkala zaplněného hlediště i přes nepřízeň počasí. Díky nově vylepšeným komunikační aktivitám festivalu pod vedením J. Vondráčka se zvětšuje mediální prostor pro Portu, což se pozitivně projevuje na návštěvnosti vše tří dnů festivalu.

POPÁTÉ
V dramaturgii pátého ročníku došlo po několikerých pokusech začít v páteční den jako žánrový (trampský den) ke změně na jiný fenomén, kterým je mládí. Návštěvníci přijeli ze všech koutů republiky a letos Portu navštívilo i velké množství místních řevnických diváků, kteří minulé ročníky vnímali spíš s nedůvěrou. Zajímavý program se odrazil v návštěvnosti a lze říci, že opět po letech si nebylo na Portě kam sednout. Stinnou tečkou za tímto ročníkem bylo snad pouze ukradené vybavení v kempu, které nenechavci odnesli v pondělí ráno, než si je stihl odvézt pravý majitel.

POŠESTÉ
Přípravy šestého ročníku jsou poznamenány povodňovou vlnou, která dva týdny před konáním zasáhla Řevnice, a vytrvalým deštěm, proto ještě dva týdny před konáním finále nebylo jasné, zda se povede v divadle a v Řevnicích odstranit všechny povodňové škody a nebude se muset hledat nový termín. Díky chladnějšímu počasí se místo piva pil grog, ale na nadšení interpretů z řad soutěžících i hostů to nemělo až zas tak velký vliv. Došlo k mírným úpravám v zázemí jeviště, které se připravovalo na velkou rekonstrukci.

POSEDMÉ
Nejdůležitější událostí loňského ročníku bylo nové jeviště v divadle a přestěhování semifinálové scény kousek blíže scéně hlavní. Na podzim a celé jaro byla
prováděna rekonstrukce jeviště, které bylo v již velmi problematickém stavu, s čímž souvisela i nová výzdoba. Změna nastala na semifinálové scéně přesunem blíže k divadlu, bohužel se nepovedlo zařídit dostatečné zajištění elektrické energie, což způsobilo pozdní začátek programu a absenci většího občerstvení.

LETOS POOSMÉ
Vzhledem k pozitivnímu hodnocení této změny byla scéna umístěna letos stejně a byl vyřešen problému s elektrickým proudem. Další změnou byl pokus o změnu dodavatele piva, který nebyl příliš úspěšný, proto jsme se letos vrátili ke značce osvědčené a celým víkendem nás provázelo pivo Ferdinand.

Portýr 1 - pátek 26.6.2015