Porta, milé děti, to je vám taková pěkná věc! Aspoň si to tak pamatuju z dob našeho nevybouřeného mládí, kdy jsme neměli na starosti nic jiného, než kde si zahrát, a Porta pro nás byla nádhernou příležitostí.

Nebyla to jenom soutěž, byl to vlastně takový způsob života, kterému se podřizovalo téměř všechno. Když jsme ještě žádnou kapelu neměli, tak jsme chodili na Portu jako diváci a fandili těm, co už jí měli, a snili o tom, že ji budeme mít taky. Když už jsme ji měli, tak jsme soutěžili jako diví a snili o tom, jak tu Portu jednou vyhrajeme, a když jsme ji později opravdu vyhráli, zjistili jsme, že jsme se ocitli v krásném světě muziky a kamarádství, které bychom bez Porty poznali jen těžko.

Samozřejmě i na Portě se občas vyskytli šmejdi a křiváci, ale bylo jich tak nějak míň než v běžném životním provozu a hlavně se o nich vědělo, takže nebyli tak nebezpeční. Ale ty zážitky a postupné sbližování se s našimi idoly byly nádherné a v jiném žánru těžko realizovatelné. A tak se z našich vzorů postupně stávali naši kamarádi a myslím, že máme být Portě za co vděčni. O mezidobí po listopad 89, kdy si Portu tak nějak zprivatizovala parta svazáckých lemplů, už jsem se několikrát zmiňoval, ale naštěstí muzika a kamarádství nejdou vytunelovat, a tak jsem rád, že se Porta toho podivného dědictví dokázala zbavit a teď už má silně nakročeno k tomu, aby díky ní mladé kapely zase zažívaly to, co my před těmi čtyřiceti lety.

Říká se, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky, ale tahle řeka je pro začínající kapely pořád ta první, a tak i když je doba dost jiná, než bývala v časech našich začátků, jsem přesvědčen, že spousta krásných chvil s muzikou, kamarádstvím i zdravou rivalitou se ještě zažít dá. Ještě chci pochválit prozíravé vedení Českého rozhlasu v Českých Budějovicích za to, že vzalo Portu pod svá křídla, a kdyby se tuhle spolupráci podařilo dotáhnout do fáze, kdy by si vítězové měli možnost vyzkoušet také studiovou práci (takový ekvivalent tzv. metodického natáčení, které jsme kdysi absolvovali my), byl bych úplně nejspokojenější. A jsem přesvědčen, že by z této spolupráce profitoval i Český rozhlas. Určitý příslib už před časem zazněl, tak uvidíme. Ale atmosféra tohoto festivalu, která už se zase začíná podobat atmosféře dob našich začátků, mi činí tlustou radost a věřím, že všichni, kdo ji zažijí, mi dají za pravdu. Muzikantům tedy přeju úspěch, štábu hladký chod organizace, porotě trpělivost a Českému rozhlasu nějaký výrazný talent, který by následně zpestřil jeho vysílání, což by ocenili úplně všichni.