Letos je tu už padesátá Porta. To, že čtete tyto řádky, je pro nás potěšujícím ujištěním, že Porta pořád baví a smysluplně slouží. Není to samo sebou, a tak bych tyto věty věnoval lidem, kteří stáli za portovním děním na jihu Čech.

A chtěl bych poděkovat také městům a celé řadě lidí z nich, bez nichž by žádná Porta na jihu neproběhla.

Než ale budu vzpomínat, rád bych se zahleděl do budoucnosti pohledem vize změn. Výročí změnám nahrává. Porta musí dávat prostor novým hudebním nápadům, setkáním a konfrontaci. Muzikanti se nesmějí obávat kritiky, že jejich projev není dostatečně žánrově zapadající. Moderní Portě nebudou vévodit kotlíky, stetsony nebo jen akustické nástroje, natož přísné sledování žánrové sounáležitosti. I folková a country hudba se vyvíjí a nemůže se tedy zastavit v tunelu jen pro přání několika rádoby trampských „bafuňářů“, kteří se už dál nedostanou pro absenci rozhledu a hledání.

Proto se v řadách představitelů Porty stále více objevují mladí lidé, kteří se nebojí posunout hranice a přizpůsobovat tento prostor aktuálnímu stavu naší hudební scény. Jen se těším na dobu, kdy se v našich rádiích objeví podobní odvážlivci, kteří chápou hodnotu českého hudebního pokladu bez ohledu na obchod s hudbou v éteru.

O to se také v dobách, ve kterých v Portě na jihu Čech figurovali, snažili lidé, patřící k historickým osobnostem. Karel Tampier, Hanka Hosnedlová, Honza Bican nebo Karel Jakeš Kayman tvořili Portu v dobách přelomu společnosti a díky jejich práci na tuto scénu našla cestu řada nových hudebníků, kteří se stali novými ikonami jihočeské scény (Spolektiv, S. Kahuda, Grassband…).

Když jsme přišli do jejich řad s pomocnou rukou, pomáhali nám také Jirka Krška Kolumbus a Borek Dvořák a také tehdejší vedení ČRo. Těch lidí bylo ale více, hlavně ve vedení kulturních stánků v různých jihočeských městech. Nacházeli jsme tam pomocnou ruku, prostor a zázemí nebo propagační plochu. V Českých Budějovicích bylo vždy nasnadě uspořádat krajské finále, ale v dobách oblastních kol (tedy velkého počtu kapel) Porta navštívila také Prachatice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec nebo Sezimovo Ústí. Na delší dobu zakotvila v nezapomenutelných Strakonicích a pohodové Soběslavi.

Všem lidem na jihu, kteří u toho byli, patří velký dík s ujištěním, že na všem, co bylo vybudováno, chceme stavě i v letech budoucích Port a posouvat kvalitu krajských finále pořád dopředu.

Foto: Hanka Hosnedlová