Předloni, kdy severočeské kolo v Rychnově u Jablonce nad Nisou bylo v březnu, jsem se moc nedivil poctivé vánici, ve které jsem přijížděl. Letos, 18. dubna, už mně ale poletující sníh fakt přišel trochu hodně navíc. Zvlášť, když jsem zvolil zdravý pohyb na zdravém (pojizerském) vzduchu a z ranče Vítov, kde jsem přijal azyl u Vaška „Berušáka“ ve srubu na pastvině, jsem do rychnovské Besedy vyrazil pěšmo.

Soutěž, která měla na startu pouhých osm zájemců o severočeské trofeje a postup do vyššího levelu Porty odstartovala Pakáž. S kamarádsky drzou nadsázkou bych řekl: „mladá začínající kapela“. Jinak řečeno ostřílení severočeští bluegrassoví harcovníci. Svižná a barevná muzika na úvod bylo to pravé. Snad jen troška škobrtání v souladu a rytmu nástrojů byla tu a tam slyšet.

Kaya přijela z Jindřichovic pod Smrkem. Nechci dělat machra, ale po pár tónech první (autorské) skladby jsem velmi zpozorněl. Přirozeně suverénní projev, pochopitelně podepřený naprostou čistotou veškeré interpretace, včetně citlivé dynamiky, hlasového rozsahu, výslovnosti, frázování, atd., atd,… A texty, no jedna báseň! Dívám se po ostatních místních znalcích a vidím stejný údiv, asi jsme byli svědky nového objevu.

Petr Luftner začal své vystoupení „autorským“ zpražením magistrátu svého rodného Ústí nad Labem. Protestsongem pokračoval, pak šoupnul mysliveckou rozvernou a vše podkreslil solidním výkonem na akordeon.

Roman Erös přijel z Krupky. Myslím, že jeho přání představit na Portě svoji autorskou tvorbu bylo hlavní motivací. Jeho pěvecké možnosti byly o stupínek níže než jeho autorská tvorba.

Monika Škodová z Turnova ohlásila návrat na prkna Porty a ke kytaře vůbec. Řekl bych, že se jí povedl. Na nic si nehrála a prostě hrála,… ku potěše obecenstva, kterého si do skromného sálku městečka našlo cestu relativně dost.

Zpoza kopce, z Jablonce, přijela Veranda. Jejich společná country historie prý je pouhý rok dlouhá. Elektrické dobro a basovka + akustická šestka vlastnícísólového zpěváka. Jinými slovy, (pěvecky) mlčenlivý beglajt nehnoucí brvou a zpěvák hýbající brvy v rámci solidního zpěvu, a scénický obraz : soustředěnost bez výrazu.

Kabája, taktéž z Jablonce, dívčí kapela, kterou znám už od dětských let a jejich působení ve festivalu Brána. Nelze napsat nic jiného, než takové klišé: zrajou jak víno. Aplaus diváků to potvrdil. Jen bych podotknul, že soutěžní vystoupení není totéž co koncertní představení kapely a doporučil bych dívkám ubrat trochu z nacvičeného šoumenství, pardon, vlastně „šouženství“.

Poslední vystupující je sólistka oddělená z Kabáji, Katka Císařová. Zvolila písně v jazyce anglickém a českém a atakovala postupové pozice.

Hostovského vystoupení se ujal Luboš Javůrek s částí Bokomary. Jak jinak než s vervou a drajvem.

Poté vousatá Beruška, tedy Vašek Vít v roli (skvělého a diváky bavícího) moderátora uvedl výsledky. Do řevnického finále jede Kabája. Do Ústí, poprat se o autorskou Portu, vyrazí Kaya a Petr Lüftner.