Nebývá, myslím, častým jevem, že by se muzikanti vypravili na koncert svých kolegů, ale v tomto případě nebylo zbytí. Rozhodla jsem se, že si udělám kulturní týden a dnešní večer připadl na divadlo Gong v Praze Vysočanech.

Jak jsem předeslala, skutečně nebylo zbytí, protože po mnoha letech odmlky se oživila skupina Blanket. Pamětníci si jistě vybaví příjemný, jemný bluegrass, okořeněný prvky gospelu, či spirituálu. To vyžaduje především hlasový potenciál a ten Blanket vždycky měl. Z doby jejich vrcholu je pamatuji jako štíhlé „zajíce“, naplno se vrhající do kvalitních čtyřhlasů, dnes nás sice od těch dob dělí pár desetiletí a pár kilo navíc, ale musím říct, že mám radost z toho, jak jim to pořád dobře ladí. Jejich návrat se datuje do roku 2008, od té doby je bylo možno vidět a slyšet na mnoha festivalech, v současné době se pro ně stalo téměř stálou scénou právě divadlo Gong.

Večer byl zajímavý i z hlediska výběru hosta. Protikladem zralých, ztepilých a mužných členů Blanketu bylo něžné dívčí trio, jež si říká Berušky. Jistě pro mnohé z vás žádné novum, kdo sleduje Portu a jiné FC festivaly jsou právě ony velmi známé. Jak jsem měla tu možnost slyšet je po delší době, měla jsem zároveň možnost srovnání. Berušky zrají, jako víno, je v jejich projevu a poctivé práci, odvedené na jevišti, znát jejich píle, kumšt a velké nadání. Jak se později ukázalo při vystoupení Blanketu, navíc mají talent pohybový. Přitančily na jeviště a ozdobily svižnou píseň krokovými variacemi za mohutného a povzbuzujícího potlesku diváků. To se teda povedlo.

Takže můj kulturní čtvrtek vyšel na sto procent. Nadílka byla věru bohatá. Zralí a hlavně navrátivší se průkopníci jemného bluegrassu a gospelu v Českých zemích, naproti tomu něžné dívčí trio, vyvíjející se do krásy a vyznačující se vzrůstající kvalitou jejich nástrojového i hlasového projevu. Smlsla jsem si a doufám, že to není naposled.

Přála bych vám všem dát si čas od času takovýto hudební zákusek, určitě nebudete litovat. Dobrou chuť!