Hudební klub Válec je v zadní části vinohradské sokolovny s bazénem v pražských Riegrových sadech. V původně vodácké klubovně, která měla stejně šlajsnový název, už třetí sezónu zní bezvadná muzika, a tak není divu, že když se na českém folkovém nebi objevila nová hvězdička, přišla hlavní město ozářit zrovna sem.

Terrakota si odbyla premiéru ve folkové Stodole Vladimíra Vlasáka u Staré Paky a obdobný repertoár zvolila i pro hlavní město.

Kajak a další vodácké propriety vystřídaly bílé a modré nafukovací balonky, stojany, mikrofony a další zvukařské zařízení. Místo šatny posloužilo hřiště stolního fotbalu. V klubu zůstal barový pult, za nímž se vaří výborná káva a spousta lahví s džusy i jinými drinky dělá dobře vnitřnostem návštěvníků. Těch se do klubu vejde jen pár desítek, ale o to blíž jsou muzikanti a muzika, kterou produkují.

V případě Terrakoty to byl dvouhodinový gejzír (s přestávkou) energie a skoro neuvěřitelná porce muziky, kterou vytvořili majitelé tří strunných nástrojů, jedné flétny a jedněch perkusních předmětů, včetně dlouhatánské skotské dešťové roury.

Bicista dr. Petr Balík Vohnout, kontrabasista Emil Pinďa Makal, kytaristé Radek Fox Kučera a Olda Dolejš a flétnistka Karolina Skalníková udělali z předposledního říjnového úterý hudební svátek, a půjde-li to takhle dál, máme se jen proč těšit na další koncerty. Sledovat Karolinu při preludování na příčnou flétnu a při zpěvu dívčím hláskem velice kontrastovalo se skutečností, že to je máma od dvou dětí. Naštěstí čerstvě desetiletá Markétka a její mladší sestra Terezka vytvořily - jak to u slušných kapel bývá zvykem – mámě i celé Terrakotě spontánní taneční sekci.

Ze současného repertoáru Sekvoje, jejíž dva členové Pinďa a Olda hrají i v Terrakotě, použili jen jednu píseň Život jde dál, kterou v mužském triu Sekvoje zpívá Olda Dolejš, ale původně ji zpívala právě Karolina, a tak se k ní písnička zase vrátila.

Muzikanti se rozhodli nemluvit a hrát, takže ani neříkali názvy skladeb, ale o to zajímavější bylo poslouchat dobré texty a v duchu si tipovat, jak se písnička může jmenovat. 

Terrakotu asi nejvíc proslavila terakotová armáda, kterou vykopali v Číně, ale tahle skupina má dobře našlápnuto na to, aby se postavila do řady s čínskými bojovníky.

Foto: Jiří Břicháč