V první polovině srpna ozvláštnila pravidelné zpěvavé sleziny osady Winoga a jejích přátel jedna zajímavá událost. Obvyklou sestavu hudebníků a návštěvníků v rožnovské hospůdce na předměstí Českých Budějovic totiž rozšířili kamarádi z Prahy, kteří přijeli za konkrétním účelem, a to neformálním křtem staronového CD.

Tato nahrávka v ústřední roli večera je věnována autorským písničkám Pedra Akély (Petr Čížek, Dvojité FŇ, Praha), které se pohybují na trampské scéně už pěkných pár desetiletí. Prezentované písničky, kterých je na stříbrném kotouči nahráno celkem šestnáct, pocházejí z let 1968 až 1977. Mnohé z nich se dostaly do trampského repertoáru různě po republice, aniž by jejich současní interpreti vůbec tušili, kdo je jejich původcem – například Devět druhů vín, Kolik nocí, Nasaď tam nejt, Černej mrak a další.

Album vzniklo díky Svatavě ze Zábrdí, která poskytla staré kazetové nahrávky, Rosťovi z TO Blanice, který se zasloužil o technický převod nahrávek z kazety na CD, a v neposlední řadě Monzunovi, který zorganizoval zmiňovaný srpnový křest CD na jihu Čech. Tady taky zazněla řada písniček z čerstvého alba v podání Pedráka, Many, Fíka a Ivany, ke kterým se spontánně přidávali i další z muzikantů a hlasově i mnozí z přítomných. Kromě jiného pak Fík předvedl, jak zajímavým a hlavně mocným nástrojem jsou vlastně dudy. Věřte nebo ne, myslím, že by předčily i trouby z Jericha a dokázaly by zahnat na útěk třeba medvěda.

Ale vraťme se ke zmiňovanému albu – námětově je sestava zařazených šestnácti písniček opravdu pestrá. Převládá citlivě volené téma westernového ladění, ale najdete zde i písničky rozverné, veselé a nechybí ani texty s hlubším podtextem, jako například Mistr Jan. Autorství veškerých textů připadá Pedrákovi, který navíc složil i hudbu k deseti z uváděných skladeb. Čtyři mají hudební část převzatou z dobové country scény (Žeň dál, Bismarck, Drill my Paddy drill, Ďáblův kopec) a na dvou se po této stránce podílela Mana (Boot Hill a Zavátý koleje).

Celkově shrnuto je pak tento počin příjemným poslechovým zážitkem a mimo jiné také vzpomínkou na léta dávno minulá, kdy jsme tyhle písničky s Pedrákovým hlasem a kytarovým doprovodem poslouchali třeba na tehdy oblíbené Židárně…