Poklidně plynou písničky pardubické kapely Pouta. Věnoval mi ho kapelník Radek Novák a udělal dobře.

{difficulty}5{/difficulty}

Šestnáct kousků na novém CD s názvem „Pouta v nás“, určitě neroztančí diskotékové šílence, ani se nestanou kultovními hity podivných techno dervišů, poskakujících opilců a nepříčetně zdrogovaných blbečků z rockových megafestivalů.

A proč to? Jednoduše proto, protože písničky této kapely mají v sobě laskavost, něhu a čistotu lučních potůčků. Postrádají agresivitu, neohlušují nabustrovanými kytarami a rachotem bicích, není v nich ani špetka vulgarity a zloby.

Přinášejí mír a pohodu.

Sametový hlásek Šárky Fuchsové pohladí a místy mi evokuje hlas Jitky Melicharové z loketských Roháčů. Líbí se mi barva vokálů, jasné a pevné klukovské hlasy, jistota zpěvu a příjemné aranže. To vše dává jistotu, že se k tomuto dílku určitě několikrát vrátím.

Nehledám za každou cenu nějaké chybičky. Ty jsou vždycky a u všech. Kromě božského slavíka.  Ale abych pravdu řekl, než některé „zdařilé“ textíky psané pro mistra, tak stokrát raději  „Pouta v nás“. A to myslím vážně.

Velice mě potěšila písnička Opona. Znám ji od Miloše Dvořáčka a bývalého kapelníka hradecké Lokálky, Ládi Straky. Bohužel, Láďa už hraje v jiné kapele, tam nahoře, kde se jednou stejně všichni sejdeme.

Musím říct, že nové album je krásně zazpívané, s nadhledem, pokorou a přece s drajvem. Je jasné, že Pouta vědí o čem zpívají, nemusí přehrávat city, ani se nutit do laciných póz. Věřím jim každý tón, každé slovo.

I hosté na této desce odvedli skvělou práci. Jsou skvělí a přesto nijak nevyčnívají.
Jedním slovem pohoda. Udělali jste mi radost, těším se na vaše další písničky a držím palce do všech příštích dnů.

Vojta Kiďák Tomáško 

CD Pouta v nás. Natočeno duben-červen 2010 ve studiu DesignPro v Chrudimi.