Nové ?adové album Tomáše Ko?ka & Orchestru nese název Godula a když nepo?ítáme „sezónní“ CD Koleda, je to nové ?adové album po p?ti letech. V on?ch p?ti letech pomohl v roli producenta na sv?t t?em etno-doom metalovým deskám a tak není divu, že na Godule najdete široké žánrové rozp?tí od folku, p?es worldmusic až k folk-metalu, vše s akcentem na tradi?ní moravskou hudbu. Vybalancovat toto žánrové jisk?ení je specialitou Tomáše Ko?ka. A na konci bývá vždy kvalitní hudba. Bez ohledu na škatulky.
Hudebně nové album navazuje na poslední řadové album Poplór, ale tématicky se Godula opírá o odkazy, které jsou Tomáši Kočkovi bytostně blízké. Je to návrat do míst, ke kterým se vztahuje CD Hodovnice - hora Godula (Hodovnice) a její okolí. Na nové nahrávce se Tomáš Kočko & Orchestr nenoří do dávných pohanských tradic ukrytých v našem folklóru, jako tomu bylo na album Hodovnice, ale nechávají se inspirovat horou samotnou, legendami, které se k ní vážou, současností i dávnem. Tomáš Kočko o aktuální nahrávce sděluje, „Hudební pestrostí a prokomponovaností navazuje na předešlé CD Poplór, tematicky se ale vrací zpět do časů CD Hodovnice. Znovu vás zavede do lesů bájné beskydské hory Goduly a nechá promluvit příběhy staré i nové. Tentokrát ale současným jazykem.“
Přestože dvě skladby jsou ve staroslověnštině (intro Za Welesa a Godovnica - modlitba ke slovanským pohanským bohům, připomínka kultovních tradic této hory), nejedná se o lidové písně a texty. Godula je čistě autorské album. Text ve staroslovenštině napsala Jarošová Pavla. Další tři texty přidal Tomáš Kočko, který je i autorem hudby ke všem písním. Nově také s Tomášem Kočkem na albu spolupracuje Bogdan Trojak (Magnesia litera, Ortenova cena, texty pro Lenku Dusilovou a Eternal Seekers), který má na albu čtyři texty. Autorské spojení Tomáše Kočka a básníka Bogdana Trojaka, je pro toto album symbolické, jak komentuje Tomáš Kočko „ Bogdan, stejně já, pochází z blízkosti Goduly. On pochází z Vendryně a já z Frýdku-Místku, což je z její druhé strany. Kdyby jsme jeden i druhý vyšli ze svých rodišť a šli směrem k sobě, setkáme se pod Godulou. A tohle album je takové setkání.“
Křty:
4. 5. 2011 - Brno, Bílý dům. 19:00. Host sbor Kampanela ad.
5. 5. 2011 – Ostrava, společný akustický koncert se Silent Stream of Godless Elegy a dalšími hosty
11. 5. 2011 – Bratislava, Klub Hlava XXII.
Tracklist:
1. Za Welesa Kočko Tomáš; Jarošová Pavla 01:03
2. Zahrada Kočko Tomáš; Trojak Bogdan 05:17
3. Běs Kočko Tomáš; Trojak Bogdan 03:28
4. Ondrášova píseň Kočko Tomáš; Trojak Bogdan 03:58
5. Vítej Vesno Kočko Tomáš; Kočko Tomáš 03:47
6. Zlatohlav Kočko Tomáš; Trojak Bogdan 05:34
7. Ověnžok Kočko Tomáš; Kočko Tomáš 04:16
8. Čarodějný popěvek Kočko Tomáš; Čížková Dita 04:27
9. Černá kněžna Kočko Tomáš; Kočko Tomáš 05:00
10. Godovnica Kočko Tomáš; Jarošová Pavla, Kočko Tomáš 05:57
Bonus:
11. Zahrada, part II. Kočko Tomáš; Trojak Bogdan 05:21
12. Černá kněžna, part II. Kočko Tomáš; Kočko Tomáš 05:25
13. Zlatohlav, part II. Kočko Tomáš; Trojak Bogdan 05:32
Nahráno únor - duben 2011 ve studiu Indies, v sále Břetislava Bakaly, v domácím studiu Pavla Bonga Plcha a v domácím studiu Miroslava Petřeka
Recording a editing: Dušan Souček, Bronislav Šmid a Pavel Bongo Plch
Mixing a mastering: Bronislav Šmid
Produkce: Tomáš Kočko
Výtvarný návrh a grafické zpracování bookletu: David Najbrt
Foto: Jan Dvořák (Sobotovice)
Bio:
Písničkář Tomáš Kočko vstoupil do povědomí širší veřejnosti s recitálem, ve kterém uvedl zhudebněnou poesii básníka píšícího v dialektu beskydských horalů - Ladislava Nezdařila . Zpopularizoval a pro mnohé objevil beskydského barda, který své dílo zasvětil rodným horám, jejich obyvatelům, zvykům a slavným hrdinům tohoto kraje. Písně na básnické texty Ladislava Nezdařila tvoří podstatnou část Kočkova repertoáru, který už několik let uvádí v hudební formaci "Tomáš Kočko & Orchestr".
Druhou významnou částí repertoáru je původní ohlasová tvorba inspirovaná zbojnickou tématikou, zvláště pověstmi a písněmi o Ondrášovi, legendárním hrdinovi beskydských hor. Od přelomového alba Hodovnice jsou součástí repertoáru písně tematicky ukotvené v rodnověří. Repertoár doplňují osobité úpravy tradičních písní Moravy.
Zvuk kapely je akustický, poučený rockem, etnickou hudbou i jazzem. Tomáš Kočko & ORCHESTR vystupovali na mnoha významných festivalech world music, festivalech folkových, folklórních, rockových i festivalech alternativní hudby v ČR i zahraničí (Viljandi Pärimusmuuusika festival, EBU - Europian broadcasting union, Nowa tradycja, Colours of Ostrava, United Islands of Prague, Le village européen des nouvelles musiques traditionnelles, Ethnosfera 2002 ... atd.).
V roce 1999 vyšlo debutové CD HORNÍ CHLAPCI (INDIES rec.1999) a toto album bylo časopisem FOLK & Country hodnoceno jako DEBUT ROKU!
Neméně úspěšné bylo i druhé CD Do kamene tesané aneb ONDRÁŠ (Indies rec. 2000), které se stalo inspiračním zdrojem pro pozdější vznik polského divadelního představení Ondraszek – pan Lysej Góry a následně turistického projektu Ondrášovo-Ondraszkovo. Průběžně inspiruje další projekty, naposledy divadelní baladu ONDRÁŠ, kterou v současnosti připravuje soubor Divadla na nitkách (Brno).
Třetí album pod názvem HODOVNICE (Indies rec. 2001) se setkalo s příznivými ohlasy nejen u nás, ale i v zahraničí.
Neřadové album SADNÉ ZRNO (TKA 2002) pak vyšlo jako příloha čtvrtého vydání básnické sbírky L. Nezdařila Horní chlapci.
Album DO TANCA! bylo Akademií populární hudby nominováno na cenu Anděl 2003.
CD POPLÓR (Indies rec. 2006) se v konkurenci alb z celého světa drželo dva měsíce v Top 20 Europian World Music Charts a vyhrálo ocenění Anděl 2006 - Deska roku v kategorii world music.
Aktuální album KOLEDA (Indies rec. 2009) bylo nominováno na cenu Anděl v kategorii world music.
Kromě koncertní činnosti Tomáš Kočko & ORCHESTR spolupracuje s Těšínským divadlem (projekty Těšínské niebo a Ondraszek – pan Łysej Góry) a v roli producenta se podílel na vzniku etnometalových alb Relic Dances, Osamělí a Návaz (spojení metalu a folklóru) skupiny Silent Stream Of Godless Elegy.
Promo rozhovor (odpovídá Tomáš Kočko):
1. Godula se zdá být pro Tebe magickou horou, je tohle poslední pocta tomuto místu?
Godula je opravdu magická. Zdá se být jako ostatní okolní kopce, ale není. Něco v ní je. Je tvořena z nazelenalého pískovce, který se na jejím úbočí i těží a dala mu i své jméno, je protkána sítí puklin, ze kterých v zimě vystupuje pára a v létě vane chladný vzduch, je opředena kvantem pověstí a ne náhodou byla v mýtických dobách kultovním místem. Už rok po Hodovnici jsem věděl, že se k té hoře chci ještě jednou vrátit - myslím prostřednictvím desky. Teď mám pocit, že se k ní budu vracet už jen jako turista...
2. V přestávce mezi Poplorem a Godulou jsi pilně pracoval na jiných hudebních projektech. Jak se tyto zkušenosti podepsali na Godule?
Produkoval jsem tři etno-doommetalové desky. Na Goduli to samozřejmě je znát. Neumím se odstřihnout od něčeho, na čem pracuji, protože chci, líbí se mi to a cítím jistou spřízněnost. Tak jako já jsem vnesl do hudby SSOGE své slyšení muziky a aranžérské postupy, vnesla spolupráce s nimi do mojí hudby rockový nápřah a větší žánrovou volnost.
3. S Bogdanem Trojakem se znáte už delší dobu, ale byla až Godula tím pojítkém, které rozhodlo zhudebnít jeho texty (nebo to bylo obracéně? On otextoval Tvoji hudbu)?
Bogdan nejdříve dostal nástřel hudby a náznak tématu a udělal text. Já pak podle jeho textu dodělával hudbu. Potkali jsme se při jednom rozhovoru v Českém rozhlase Ostrava a z něj vypadlo, že zrovna překládá z polštiny do češtiny a z češtiny do polštiny pověsti a pohádky z Těšínska. Z našeho rodného kraje. To mě zaujalo, protože jsem už v té době věděl, že Godula bude právě o tom. Tak jsem mu nabídl k otextování svoji muziku.
4. Album Godula zní jako kdybys schválně se rozhodl překračovat všechny „hranice“ , které se k „folkloru“ vážou?
No, některým hudebním publicistům je třeba neustále zdůrazňovat, že to co hraju, není folklór. Takže naopak. Snažím se překračovat všechny hranice a bariéry směrem k folklóru. Tradiční hudba mě inspiruje, ovlivňuje a stále se k ní obracím. A zároveň mě baví přemýšlet s jakým nábojem ta která písnička tehdy vznikala, a kterému současnému žánru by to odpovídalo. Na CD Godula jsou některé písně více připomínající tradici, některé méně. A některé se vrací až k mytickým dobám. Přesto je ta hudba pevně usazená na Goduli.
5. Jak bude znít Godula na koncertech, stejně jako Poplor asi bude nutné řadu písní přearanžovat?
Už jsme to zkoušeli a myslím, že to nebude tak velký rozdíl. Zvládnem to :-).
Label Indies Record
www.indies.eu
