...Ricky Skaggsem, Rebou McEntire, Lonestar, ale i za „ambassadorem country music“ George Hamiltonem IV., zavzpomínat si také na společný koncert v Čechách.

V 80 letech probíhaly v londýnském Wembley festivaly, které nesly název „International Festival Of Country Music“, o kterých jsem věděl z povídání Mirka Černého, ale především mi o tom vyprávěl Jirka Brabec, který tam na jednom z nich byl a tam se také seznámil s George Hamiltonem IV., se kterým se od té doby přátelil a vznikla dnes již legendární spolupráce George s Country Beatem. Ta vlastně vyústila ve společnou desku, která vyšla tehdy tuším u Supraphonu a byl to doslova zázrak, že u nás vznikla a vydala se deska, na které hrál český interpret s americkým – tedy zlým, imperialistickým -  hudebníkem z Nashvillu.

Na tohle všechno jsme s Georgem s mírnou nostalgií vzpomínali před třemi lety, kdy byl pozván do České republiky a měli jsme společné velké vystoupení v letním kině v Ústí nad Labem, kam s ním přijel i jeho syn George Hamilton V. a společně s mojí doprovodnou kapelou jsme si to velice užili.
Pozval jsem tam ještě ke zpívání i pár hostů, našich společných přátel s Georgem, třeba již zmiňovaného Mirka Černého, Karla Kahovce a Naďu Urbánkovou, se kterými se naposledy George viděl před spoustou let, když u nás právě natáčeli tu desku. A pochopitelně jsem pozval i Jirkovu poslední manželku, zpěvačku a moji bezvadnou kamarádku Šárku Rezkovou, takže jsme si to opravdu užili a byl to, alespoň pro nás na jevišti, krásnej zážitek. Já jsem pak byl ještě s Georgem asi tři dny v Praze, kdy jsem mu dělal program, protože chtěl viděl třeba ta místa, kde byl poprvé před těmi třiceti lety s Jirkou a dokonce jsme si udělali spolu úplně stejnou fotku, která byla na obalu toho LP s Country Beatem. Našli jsme na Pražském hradě i to stejné místo. Stojíme ve stejné pozici, jen místo Jirky jsem tam já a jak George vtipkoval, tak je to bohužel o třicet let později, tak ať nás rychle fotí, kdo ví, co se mu může přihodit :-). Chtěl taky, mimo jiné, vidět nějakou typickou pražskou hospůdku někde ne v centru pro turisty. Tak jsem ho vzal do Nuslí do jedné pěkné restaurace s českou kuchyní a tam jsme strávili asi čtyři hodiny, protože jak už to bývá, tak si muzikanti povídají historky ze studií, cest, natáčení apod. A bylo to docela zvláštní, když mi George vyprávěl historky, které se samozřejmě nedají vyprávět na veřejnosti, protože podléhají přísnému soukromí zúčastněných (což je škoda). Takže to ctím, i když mi George povolil, že až tady nebude, abych to klidně šířil dál, aby se o zákulisních taškařicích hvězd country dověděla širší veřejnost:-).
Vyprávěl mi třeba, jak se seznámil v až v letadle s legendou Rock´n ´Rollu Chuckem Berrym, když letěli před mnoha a mnoha lety do Austrálie na společné turné, nebo co zažil s Johnny Cashem, Conway Twittym, Lorettou Lynn,nebo Elvisem a dalšími legendami v Nashvillu v Grand Ole Opry a po hotelích na turné. Jak říkám, je škoda, že většina historek se nedá, alespoň zatím, veřejně publikovat…:-) Mimochodem, z toho našeho vystoupení v Ústí existuje i živá nahrávka, a písničky čas od času pouštím i ve svých pořadech „Country je všechno, co se mi líbí“, tak budete-li chtít, poslouchejte a uslyšíte:-).
Ale to jsem odskočil o pár let a pár set kilometrů jinam. Zkrátka, pořadatelé se rozhodli, že po 23 letech obnoví tradici těchto festivalů a uspořádali čtyři koncerty. Jeden byl tradičně v Londýně ve Wembley, druhý v Irsku, třetí ve Švýcarsku a ten poslední v německém Mannheimu. Vzheldem k mému koncertnímu vytížení jsem mohl jen na jeden a to ten poslední v Mannheimu, ale i tak jsem si to užil a strašně jsem se těšil, protože sestava účinkujících byla opravdu hvězdná! Vy, kteří se v country pohybujete, tak mi dáte určitě za pravdu: George Hamilton IV. – ten kromě hraní celý koncert i moderoval a jednotlivé hvězdy uváděl - Ricky Skaggs, Asleep At The Wheel, Lonestar a Reba McEntire!!!

Především jsem se těšil na Ricky Skaggse, protože jsme se viděli v roce 2007 v Praze, kdy tam měl svůj koncert a já měl štěstí, že jsem s touto legendou, držitelem čtrnácti cen Grammy a od narození mým největším hudebním hrdinou a bohem, mohl strávit téměř tři dny v soukromí, takže jsem se ho mohl vyptat na vše, co jsem vždy chtěl vědět a co jsem nikdy nemohl nikde vyčíst z článků, rozhovorů apod. Bylo to v době, kdy Ricky držel půst, který mu právě končil a v restauraci na zámku na Dobříši, kde byl s námi ještě i Marek Eben a všichni jsem tam hodovali, tak Ricky si to fotil a říkal, že to musí přivézt aspoň na fotce ukázat manželce, jak mu končí půst:-). A pikantní taky bylo, když přiletěla celá jeho kapela o dva dny později, protože Ricky si chtěl prohlédnout Prahu, proto přiletěl už dřív, tak houslista Andy Leftwich zjistil, že nástroje celé kapely, které šly nějakou jinou speciální cestou, se nějak zatoulaly. Ale co čert nechtěl, tak housle se dosud stále toulají úplně někdy jinde, v úplně jiné zemi. No a vystoupení asi za tři hodiny! Takže jsem ještě jel rychle do Dejvic k jednomu houslaři pro mistrovský nástroj, asi dvě stě padesát let starý a rychle do Stromovky, kde probíhal koncert. Tam bylo v šatně s muzikanty veselo, protože pochopitelně měli s kolegy kamaráda legraci, že konečně jim to bude hrát, když tam nebudou skřípat ty housle a tak. Prostě typický muzikantský, přihlouplý vtípky:-). Ovšem potom byl Andy nadšen, protože on má pochopitelně jako jeden z nejlepším světových bluegrassových a country houslistů vynikající nástroj, ale jak mi říkal, tak na tak staré housle ještě nehrál. (A propos, jeho housle se našly ve Švýcarsku, takže je rovnou poslali do Irska, kde Skaggs druhý den hrál:-). Takže na to vše jsme s Rickym v zákulisí s úsměvem vzpomínali a jsem rád, že jsem se s ním opět po těch letech mohl setkat. A taky mě překvapil, protože od roku 1997 hraje už jen výhradně na mandolínu a akustickou kytaru a jeho doprovodná kapela „Kentucky Thunder“ je ryze bluegrassová, takže to country období s bicími a elektrickou kytarou, steelkou atd., které jsem tak miloval bohužel celá ta léta již neprovozuje. A když jsem se ho v Praze ptal, co udělal s tím krásným Fenderem Telecasterem, na který hrával, tak říkal že ho dal synovi, který na něj chce hrát. A také na můj další dotaz, zda-li ještě někdy bude hrát elektrickou country, odpověděl, že už ne, že už jen bluegrass. Uběhlo pět let a když jsem mu to připomněl, co mi vyprávěl, tak se jen smál, protože v půli koncertu odložil mandolínu a vzal si toho jeho legendárního Fendera, pozval bubeníka, pianistu a steel kytaristu a hrál všechny ty jeho hity z ´80 a ´90 let, prostě nádhera!

A tohle je malá vzpomínka na ´90 léta, kdy se v jedné skladbě setkalo hned několik country hvězd a současně i kamarádů  a natočili si pro radost společnou písničku, za kterou jen tak mimochodem okamžitě dostali cenu Grammy:-) Tak se podívejte, jak to vypadá, když spolu hrají špičkoví muzikanti jako Ricky Skaggs, Mark O´Connor, Vince Gill a Steve Wariner. I po těch letech je to fakt jízda!!!